V každé bohaté zemi se stárnoucí populací se zaměstnavatelé a politici obávají nedostatku pracovních sil a dovedností. Na stránkách VoxEU to píše ekonom Bruno Caprettini a jeho tým s tím, že takové pocity a obavy mohou být na základě historických zkušeností neopodstatněné. Co se tedy v historii dělo v době, kdy ekonomiku náhle zasáhl masivní nedostatek pracovních sil? Odpověď ekonomové hledali na základě zkušeností z let 1792 až 1815, kdy „Británie a Francie bojovaly o globální dominanci“.
Ve zmíněné době „se mnoho mužů, kteří dříve obdělávali půdu nebo pracovali u strojů, ocitlo ve válce. Více než každý desátý Brit skončil v armádě nebo námořnictvu. To vedlo k akutnímu nedostatku pracovních sil a tlaku na růst mezd. Ovšem výsledkem byl masivní nárůst produktivity díky zavádění nových strojů. V době, kdy válka skončila, byl tak přechod Británie k mechanizovanému zemědělství v plném proudu.“
Podle některých názorů průmyslová revoluce začala v Británii, protože právě tak se to nejvíce vyplatilo. „Britského uhlí bylo dostatek, ale britská pracovní síla byla omezená a drahá. Pro podnikatele tak dávalo smysl zavést do výroby stroje, které spotřebovávaly hodně uhlí, ale málo práce.“ Caprettini ovšem poukazuje na to, že tato teorie má své trhliny. Podle jiných byly „vysoké mzdy odrazem vysoké produktivity a to, co odlišovalo Británii od ostatních, byla kvalita její pracovní síly. Tedy neobvykle velký počet kvalifikovaných lidí, kteří dokázali vyvíjet a udržovat v chodu složité stroje.“
Rozhodnout mezi těmito dvěma pohledy může podle ekonomů právě pohled na to, co se dělo během zmíněného válečného období. Výsledek analýzy je následující: „Náš výzkum je založen na tom, co se skutečně dělo. Probíhal obrovský vojenský konflikt trvající téměř čtvrt století, který znamenal odliv velkého množství pracovní síly a způsobil její nedostatek. Zaměstnavatelé, kteří mu čelili, se obraceli k vyššímu využití strojů tak, aby udrželi svou produkci. Tento vzorec chování se jasně projevil v zemědělství. Rozšířil se o využití strojů, které za pár týdnů dokázaly zastat několikaměsíční práci několika mužů. Bez předchozích mechanických dovedností a znalostí ale nebylo možné nové stroje do výroby zavádět.“
Celkový nedostatek pracovních sil a souběžný dostatek kvalifikovaných technických pracovníků se tak v Británii vzájemně doplňovaly a staly se hnací silou šíření nových technologií. Jaké je tedy poučení? „Vlády by se měly přestat obávat nedostatku zaměstnanců, a naopak by si jej měly oblíbit. Tento nedostatek a související vysoké mzdy mohou být pro ekonomiku pozitivním impulsem, pokud jsou k dispozici dovednosti a kapitál potřebný k zavádění nových technologií.“
Zdroj: VoxEU