Poslední vyjádření premiéra Špidly, ministra sociálních věcí, a konečně i předsedy ODS Topolánka dávají jasnou odpověď, kdyže v Česku začne důchodová reforma. Manana… Všechny strany zůstávají na svých pozicích a shoda se začíná projevovat jen v tom, že „to“ nesmíme uspěchat. Koneckonců, je to u nás už taková pěkná tradice. Důchodovou reformu neuspěcháváme přes 10 let.
Jaké jsou hlavní představy jednotlivých stran o možnostech důchodové reformy?
Pokrok v návrzích ČSSD je bolestivě pomalý. Návrh „reformy“ v režii ČSSD spoléhá na přestavení parametrů uvnitř stávajícího systému, místo aby se snažil vystoupit mimo dlouhodobě neudržitelný koncept průběžného financování důchodů. ČSSD chce důchodový systém vyléčit krátkodobě úspornými opatřeními typu pomalejší indexace důchodů, zrušení předčasných odchodů do důchodu, zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu na 63 let. Všechna tato opatření jsou nutná a je paradoxní slyšet je od sociálních demokratů.
Oficiálně se ČSSD stále tváří, že skutečnou reformou je systém "zdánlivě definovaných příspěvků" (NDC). Žádné detaily o NDC ale už ČSSD neříká a je tak otázkou, zda je to proto, že si sociální demokracie uvědomila, že na slibované vyšší důchody systém NDC nikdy nebude mít. Celá hra na účet, připisování a zasloužený důchod je jen hra. Nikde nejsou žádné reálné zdroje, které by "zdánlivý" nárok jakkoliv garantovaly. Je ale třeba ocenit, že ČSSD opustila své dogmatické stanovisko z přelomu století a je ochotná bavit se o reformě. Je také možné, že zavedení „zdánlivých“ účtů a informování lidí o tom, jak moc odvádějí a jak málo dostávají zpět, zviditelní zoufalou neefektivnost důchodového systému.
Návrh důchodové reformy Unie svobody představuje vlastně extenzi vládního (či sociálně demokratického) konceptu. I Unie svobody proto navrhuje zavést systém „zdánlivě definovaných příspěvků“. Na rozdíl od ČSSD si však US zřejmě uvědomuje nedostatečnost NDC a navrhuje ve svém programu i zavedení „kombinovaného systému“, což je politicky korektní označení vícepilířového systému se smíšeným financováním, kdy by alespoň část důchodů byla financována ne průběžně, ale kapitálovým způsobem, tj. úsporami. US navrhuje umožnit dobrovolné převedení malé části odvodu na důchodové „pojištění“ na soukromý spořící účet.
Šlo by tedy o reformu dobrovolnou, kde by, podle US, stát přechod na vícepilířový systém podporoval daňovými úlevami. Unie svobody však navrhuje, aby lidé mohli do důchodových fondů spořit jen 2 % své mzdy. Jde o velmi malou částku, která velmi omezí potenciální výhody fondového systému. Pokud je vícepilířový systém vhodný, neměla by US navrhovat, aby jedna jeho noha byla od začátku zakrnělá.
Občanská demokratická strana „volí jistotu pro stáří“, její recept na důchodovou reformu je ale ze všech parlamentních (i neparlamentních) stran nejradikálnější. ODS by zachovala jen zeštíhlený státní, průběžně financovaný pilíř, který by garantoval důchod zhruba v poloviční úrovni ve srovnání s dneškem. Všechno ostatní by bylo dobrovolné pojištění na důchod, kdy by bylo na vůli jednotlivců zda a do jaké míry si na důchod uspoří nějaké prostředky. ODS by je k těmto dobrovolným úsporám povzbuzovala daňovými pobídkami.
Celý návrh ODS je krystalicky jasný a jeho případné uskutečnění by bylo z ekonomického hlediska nejefektivnější. ODS však nijak neřeší, co s vysokým „transformačním“ schodek. Nijak se nezabývá ani otázku (ne)kredibility reformy. Je otázka, zda by jakákoliv česká vláda v budoucnosti byla schopná „ustát“ prudký pokles důchodů. České vlády, včetně těch vedených ODS, se třásly, když důchody klesly o pár procent. Co budou dělat, až klesnou na polovinu? Návrh ODS je tak odvážnou konstrukcí, která však ve středoevropském prostoru, se silnou etatistickou tradicí a se silnou „poptávkou“ po státních důchodech, nemá mnoho nadějí na úspěch, pokud nebude doplněn o „second-best“ prvky ve formě například povinného spoření na důchod.
Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)