Český statistický úřad dnes v poledne zveřejnil svůj odhad dopadu opravy dat o zahraničním obchodu na hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí. Nový odhad meziročního tempa růstu české ekonomiky zní 2,7%, místo dosud veřejnosti předkládaných 1,5%. Schodek v zahraničním obchodu (ve stálých cenách roku 1995) byl snížen z 52,4 mld. Kč na 34,9 mld. Kč. Podle našeho očekávání se revize nepromítla v plné míře, neboť byly upraveny také další složky hrubého domácího produktu, a to směrem dolů. ČSÚ přiznal, že při výpočtu původního odhadu HDP ve 3. čtvrtletí záměrně výrazně navýšil změnu zásob, spotřebu domácností a investice, neboť odhad HDP podle výdajů a odhad HDP podle zdrojů byly ve výrazném nesouladu. ČSÚ zkrátka použil oblíbenou metodu ATV („aby to vyšlo“). Proto například náš původní odhad růstu HDP ve 3. čtvrtletí činil pouze 1,0%, neboť jsme nečekali, že zmíněný nesoulad bude ČSÚ řešit tak, jak řešil.
Oprava dat o vývozu a dovozu tedy nezměnila pouze výši hrubého domácího produktu, ale celou strukturu dat výdajů započítávaných do HDP. Spotřeba domácností nerostla o velmi silných 5,3%, ale o mírnějších 4,4%. Tempo růstu spotřeby domácností se tak i nadále drží v přijatelném pásmu a revize poněkud zmírňuje obavy z případného inflačního působení tohoto faktoru. Kvalitativně jiný závěr přináší oprava u investic. Investice (hrubá tvorba fixního kapitálu) se nezvýšila o 0,9%, ale klesla o 0,6%. Největší kompenzace použil ČSÚ u zásob. Zásoby nenarostly o 16,8 mld. Kč, ale pouze o 8,0 mld. Kč. Zlepšení v zahraničním obchodu přineslo zhoršení v ostatních položkách HDP. Následky včerejších oprav odpovídají nadpisu našeho včerejšího článku věnujícímu se tomuto tématu - všechno je jinak. Úpravy použité statistickým úřadem ke kompenzaci jedné chyby zplodily řadu dalších chyb a podkopaly věrohodnost ekonomické statistiky jako celku. Kdoví, které číslo je skutečně správně, nebo alespoň nejlepší možný odhad?
Nezbývá nám ovšem, než i nadále spoléhat na data poskytovaná ČSÚ. Jaké jsou tedy důsledky posledních oprav na hodnocení české ekonomiky? Co se týče celkového tempa růstu ekonomiky, podařilo se České republice ve 3. čtvrtletí zrychlit stejně jako Slovenku a Maďarsku, a to i přes katastrofální srpnové povodně. Tempo růstu ekonomiky se podle našeho odhadu pohybuje v blízkosti tempa růstu potenciálního produktu. To potvrzuje absenci poptávkových inflačních tlaků a výklad poklesu inflace opřeným především o pozitivní nákladové šoky. Z pohledu měnové politiky dnešní revize spíše podporují pravděpodobnost stability úrokových sazeb. Obavy z vývoje spotřeby domácností dnešní údaje tlumí, přetrvávají ovšem obavy ze mzdového vývoje v letošním roce. Mnohem lepší výkonnost exportních firem ukazuje na relativně dobrou schopnost obstát na zahraničních trzích i přes nadále relativně slabý hospodářský růst v EU a komplikaci v podobě posílení kurzu koruny. Potřeba kompenzovat posílení koruny nižšími úrokovými sazbami tedy nemusí být tak naléhavá. Na základě posledních dostupných dat, která může ČNB použít při rozhodování o úrokových sazbách se domníváme, že se v nejbližší době s úrokovými sazbami hýbat nebude. Samozřejmě, pokud nebudou do jednání bankovní rady zveřejněna nějaká překvapivá data či šokující revize již známých údajů.
David Marek, Patria Online