Srpnová hodnota německé podnikatelské důvěry opět zklamala investory. Index konstruovaný institutem Ifo pro západní část Německa poklesl na 88,8 bodů z 89,9 bodů v červnu, očekávala se hodnota 89,5 bodu. Narozdíl od průzkumu spotřebitelské důvěry v USA, jehož výsledky byly publikovány včera odpoledne, však německé údaje nechaly devizový trh naprosto chladným.
Euro se nyní obchoduje na 0,981 USD/EUR, tj. kolem úrovně, kterou získalo včera po zveřejnění americké spotřebitelské důvěry. Dolar včera poklesl právě díky této informaci z kurzu 0,974 USD/EUR.
Index podnikatelské důvěry Ifo monitoruje náladu podniků ve zpracovatelském odvětví, ve stavebnictví, maloobchodě a velkoobchodě. Jeho hodnota v srpnu poklesla již potřetí v řadě, čímž indikuje, podle vedení institutu, minimálně dočasné zastavení ekonomické aktivity v největší ekonomice Evropské unie. Celkový index pro západní německé země poklesl zejména díky nepříznivým očekáváním podniků v šestiměsíčním horizontu, nicméně pokleslo i hodnocení současné situace. Stejně jako v červenci se na poklesu indexu nejvíce negativně podílely odpovědi respondentů ze zpracovatelského průmyslu. Indikátor ve stavebnictví zůstal nezměněn, nálada v maloobchodě a velkoobchodě se vrátila po mírném červencovém posílení na červnové hodnoty.
Podle vyjádření zástupců vedení institutu Ifo neznačí srpnový výsledek ekonomický pád Německa, ale jen pokles míry růstu hospodářství. Ifo považuje odhady letošního růstu HDP na úrovni +0,7% za příliš ambiciozní. Pokud by se německý sentiment „prosadil“ v celé eurozóně, mohla by ECB přikročit ke snížení sazeb, řekl hlavní ekonom institutu Gernot Nerb.
Otmar Issing, ekonom v ECB, včera však odmítl komentovat budoucí kroky centrální banky, očekává, že se inflace bude ve středním období pohybovat kolem cílové hodnoty 2%. Dnešní data o růstu peněžní zásoby M3 v eurozóně však přílišnému optimismu nesvědčí, tříměsíční klouzavý průměrný růst M3 dosáhl v červenci 7,3%, zatímco ECB by ráda viděla hodnotu +4,5%. V této souvislosti se ECB obává přílišné likvidity v eurozóně, která by mohla brzo začít tlačit inflaci nahoru.
Radim Krejčí