Dnes zveřejněné informace o zahraničním obchodu ČR v loňském roce vybízejí ke srovnání s obdobnými statistikami v sousedních zemích. Bohužel většinou jsou k dispozici pouze údaje za prvních jedenáct měsíců. Přesto jsme se pokusili o malé srovnání.
Začněme Polskem které představuje největší středoevropský trh. Bohužel v Polsku ještě nejsou k dispozici loňské prosincové údaje, takže hodnocení musí být omezeno na prvních 11 měsíců roku. Ve statistice polského zahraničního obchodu se objevují podobné faktory jako v případě českých statistik. Pokles cen nerostných paliv na světových trzích a posílení polské měny vůči euru i dolaru vedlo ke zlepšení směnných relací. Za prvních deset měsíců klesly vývozní ceny v průměru o 3,5% (meziroční změna), dovozní ceny se však snížily o 5%. Směnné relace se tak zlepšily o 1,6%. Kromě cenových a kurzových faktorů je však pro polský zahraniční obchod důležité zpomalení růstu domácí spotřebitelské poptávky a propad investiční poptávky. Vývoz se za prvních jedenáct měsíců meziročně zvýšil o 7,4%, dovoz však klesl o 2,8%. Schodek obchodní bilance tak od ledna do listopadu činil 53,9 mld. zlotých, což je zhruba o 15 mld. zlotých méně než ve stejném období předchozího roku.
Maďarsko je na tom s obchodní bilancí také relativně dobře. Přestože tamní ekonomika pokračuje v solidním růstu, ve 3. čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 3,7%, pokles cen nerostných paliv a posilování maďarského forintu umožnily pokles schodku obchodní bilance za prvních jedenáct měsíců loňského roku na 3,3 mld. eur, když o rok dříve to bylo 3,8 mld. eur. Česká měna není jediná ve své cestě za posílením, maďarský forint se za posledních dvanáct měsíců zhodnotil vůči euru o 7%, vůči americkému dolaru o 2%. V závěru roku sice začal docházet maďarskému vývozu dech, neboť maďarská ekonomika vzhledem ke své otevřenosti čelí podobně jako ČR zpomalujícímu růstu v EU, přesto dynamika vývozu (14,7%) za leden až listopad předstihuje tempo růstu dovozu (11,7%).
Na Slovensku je situace odlišná. Slovenská koruna byla poměrně stabilní a pokles cen surovin na světových trzích i zde působil směrem k vylepšení obchodní bilance. Přesto došlo k výraznému prohloubení záporného salda zahraničního obchodu. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku se schodek obchodní bilance prohloubil na 87 mld. Sk, když o rok dříve to bylo pouze 31 mld. Sk. Za tímto dramatickým zvýšením stojí oživení slovenské ekonomiky. Ve třetím čtvrtletí se dynamika růstu hrubého domácího produktu vyšplhala na 3,5%, když spotřeba domácností vzrostla o 4,9% a investice o 16,5%. Za těchto podmínek se nelze divit, že se dovoz za prvních jedenáct měsíců loňského roku meziročně zvýšil o 22%. Vývoz se zvýšil o 12,6%. I slovenské statistiky však vykazují pokles tempa růstu vývozu v posledních měsících.
Podívejme se ještě na Evropskou unii a eurozónu. I zde máme k dispozici pouze údaje za listopad. Země Evropské unie vykázala v období od ledna do listopadu loňského roku schodek obchodní bilance ve výši 49 mld. eur, což je o 34 mld. eur méně než v roce 2000. Eurozóna dokonce vykazuje přebytky v zahraničním obchodu. Loni od ledna do listopadu to bylo 38 mld. eur ve srovnání s 8 mld. eur v roce 2000. Zpomalení růstu domácí poptávky v EU a eurozóně vedlo k nižším nárokům na dovoz. Ten se vloni za prvních jedenáct měsíců meziročně zvýšil v EU o 1%, v eurozóně se dokonce dovoz vůbec nezměnil. Naopak vývoz se podařilo zvýšit o 5% (v EU), resp. 6% (v eurozóně). Ke zlepšení obchodní bilance Evropské unie přispěla především poptávka z Ruska (vývoz se meziročně zvýšil o 42%), Číny (23%) a zemí střední a východní Evropy. Vývoz z EU do České republiky byl třetím nejrychleji rostoucím při pohledu na vývoj teritoriální struktury vývozu z EU. Zvýšil se meziročně o 17%. Ze statistik Eurostatu lze vyčíst ještě jeden zajímavý údaj. Na prvním místě ve zvýšení dovozu do EU se loni v období od ledna do listopadu umístila ČR, když její vývozy do EU vzrostly o 18%. To svědčí o tom, že české firmy se stále úspěšněji prosazují na trzích v EU.
David Marek