Schodek běžného účtu v 1. čtvrtletí 2001 dosáhl hodnoty 26,7 mld. Kč. Přebytek finančního účtu činí 29,6 mld. Kč. Platební bilance jako celek tak zůstává stále v mírném přebytku.
Schodek běžného účtu se oproti stejnému období loňského roku více než zdvojnásobil. Loni v 1. čtvrtletí dosáhl hodnoty 12,5 mld. Kč, letos již 26,7 mld. Kč. Na výši schodku běžného účtu, jež se pohybuje na úrovni zhruba 5,7% hrubého domácího produktu se podílí především propad obchodní bilance. Zatímco v prvním čtvrtletí loňského roku dosáhl obchod se zbožím schodku 18 mld. Kč, letos činil 30,1 mld. Kč. Rozhodující roli sehrálo v prohloubení schodku obchodní bilance oživení domácí ekonomiky, jež s sebou přináší zvýšené nároky na dovoz investičního zboží a výrobních surovin. Zatímco s tímto faktorem bylo možné počítat, neboť jsme měli k dispozici údaje o zahraničním obchodu, neočekávali jsme zhoršení v bilanci výnosů. Loni v 1. čtvrtletí byla bilance výnosů v deficitu 5 mld. Kč, nyní činí tento schodek 7 mld. Kč. K prohloubení schodku v této části platební bilance přispěly reinvestice zisků z přímých investic. Bilance služeb vykázala přebytek ve výši téměř 8 mld. Kč, což je podobné loňské úrovni.
Finanční účet skončil v přebytku opět především díky přílivu přímých zahraničních investic. V 1. čtvrtletí jich do ČR přiteklo 34,7 mld. Kč, což je zhruba o 3,5 mld. Kč méně než v loňském prvním čtvrtletí. Zahraniční investoři však investovali ve zvýšené míře do domácích cenných papírů, což vedlo k přebytku na účtu portfoliových investic ve výši 9,5 mld. Kč (loni v 1. čtvrtletí ve schodku 12,6 mld. Kč). K přebytku přispěl také pokles na zahraničních trzích s cennými papíry a pokles úrokových sazeb v USA. Ostatní investice vykázaly schodek ve výši 14,6 mld. Kč, který byl způsobem především vyšším objemem vkladů českých bank v zahraniční a poskytováním úvěrů zahraničním subjektům.
Tolik fakta. Jaký obrázek však poskytují aktuální údaje o platební bilance? Stručně by se dalo říci: varování. Situace není nijak dramatická, ale údaje jasně ukazují na jeden ze základních problémů současného vývoje české ekonomiky. Schodek běžného účtu se již pohybuje mezi 5% až 6% hrubého domácího produktu a tendence pro další vývoj je spíše negativní. V 1. čtvrtletí se na prohloubení schodku běžného účtu podílelo především oživení domácí poptávky. V dalších měsících letošního roku se však projeví také vliv rostoucích cen surovin na světových trzích a riziko přichází také z možného ochlazení zahraniční poptávky. Tyto faktory by mohly vést k prohloubení schodku obchodní bilance až ke 150 mld. Kč za celý letošní rok. Země, jejíž schodky běžného účtu se pohybují nad 5% HDP, se stávají podstatně zranitelnější vůči otřesům na světových finančních trzích.
Do hry také vstupuje zhoršující se bilance výnosů, jež souvisí s předchozím přílivem zahraničních investic. Prozatím je schodek běžného účtu více než pokryt přebytkem finančního účtu. Tak tomu však nemusí být vždy. Privatizace někdy skončí a udržet současné tempo přílivu přímých zahraničních investic bude velmi obtížné. V kombinaci s vysokými schodky veřejných rozpočtů se stává prohlubování vnější nerovnováhy rizikem, jež by mohlo vést ke znejistění zahraničních investorů. Předpovídat měnové krize je velmi obtížné. Modely používané mezinárodními institucemi však často používají právě pojem "twin deficit", tedy dvojí schodek (schodek běžného účtu platební bilance a deficit veřejných rozpočtů). Současnou výzvou pro hospodářskou politiku je tedy opatrnost. Standardní léčba tohoto stavu, kterou by nám naordinoval Mezinárodní měnový fond, je seškrtání výdajů veřejných rozpočtů. Tím by se jednak snížila tendence veřejných financí generovat rostoucí deficity, ale mohl by zároveň snížit tlak na růst dovozu. Krátkodobě by však taková léčba přinesla mírný útlum tempa růstu ekonomiky.
Za celý rok letošní rok by podle našeho odhadu měl schodek běžného účtu činit 110 mld. Kč, což by mělo představovat zhruba 5,5% HDP. Měl by však být mírně převýšen přebytkem na finačním účtu. Záležet však bude na průběhu privatizace.
(David Marek)