Současná měnová politika Fedu spočívající v objemných dodávkách likvidity do systému je „příliš expanzivní“ a ohrožuje cenovou stabilitu, uvedl předseda dallaského Fedu Richard Fisher. „Americké firmy již mají ve svých nádržích dostatečné množství finančního paliva potřebného k růstu a tvorbě pracovních míst,“ argumentuje Fisher, přední zastánce protiinflační politiky, který jako člen bankovní rady americké centrální banky (FOMC) disponuje v tomto roce hlasovacím právem.
Fed podle Fishera učinil, co bylo nutné, když v roce 2008 vypukla panika na kapitálových trzích, dnes je však situace jiná. „Fed odvedl svou práci, nyní však hodnotím měnovou politiku jako příliš expanzivní, což přináší závažná rizika, že Fed ztratí nad inflačními tlaky kontrolu,“ uvedl bankéř pro německý list Handelsblatt. „Naší prací rozhodně není inflačně znehodnotit dluhy nezodpovědné vlády, a ani činit takový dojem. V minulosti vedla každá snaha centrální banky financovat vládní deficity směrem do propasti. Měli bychom zavřít tyto dveře a zahodit klíč,“ říká Fisher.
Proti uvolněné měnové politice se vyjádřil i zástupce evropské měnové autority, nově zvolený člen Výkonné rady Evropské centrální banky, který má v šestičlenném orgánu ECB nahradit do konce května úřadující Gertrudu Tumpel-Gugerell. Uvolněná měnová politika podle něj nemůže vyřešit strukturální problémy eurozóny, jedinou odpovědí na ně jsou skutečné strukturální reformy. Akomodační měnová politika má své limity, ECB se musí především soustředit na cenovou stabilitu a nedovolit šíření inflace tažené rostoucími cenami komodit, míní Praet. S tím podle něj souvisí i další úkol centrální banky eurozóny – nedopustit růst inflačních očekávání, která představují základ cenové stability.
Rostoucí cena ropy je podle Praeta důvodem, aby ECB „dostatečně rychle“ přistoupila ke zvyšování sazeb. „Současný ropný šok je tou nejhorší věcí, která se může centrální bance přihodit. „Následuje negativní nabídkový šok a inflační tlaky, což ztěžuje udržování stabilní cenové hladiny. V případě nutnosti je pak řešením dostatečně rychlé zvýšení sazeb,“ uvedl Praet dva dny poté, co ECB zvýšila klíčovou sazbu z historického minima o čtvrt procenta na 1,25 %. Učinila tak v souladu s očekáváním trhu.
Spekulace o možném rozpadu eurozóny Praet, který je výkonným ředitelem belgické centrální banky, považuje za zcela nepodložené. „Přesto, že ohledně eura čtěme různé apokalyptické předpovědi, evropská měna je ve skutečnosti velice silná,“ říká. „Systém v obtížných podmínkách ukázal dostatečnou schopnost vstřebávat vnější šoky, zatímco si udržel dlouhodobou kredibilitu díky ukotveným inflačním očekáváním.“
Pozitivním hlediskem je podle Praeta situace v evropském bankovním sektoru, kde se některé z bank rozhodly ke kapitálovému navýšení již před výsledky zátěžových testů, což lze považovat za velice pozitivní vývoj. Výzvou do budoucna přesto zůstává pozorovatelná spojitost mezi situací na bankovních trzích a vývojem vládních rozpočtů, dodává Praet.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg)