Za historicky první SMS zprávu bývá považováno přání "Veselé Vánoce", které v tomto znění před 25 lety, 3. prosince 1992, zprostředkoval britský mobilní operátor Vodafone. Zprávu odeslal z počítače Neil Papworth, zaměstnanec IT společnosti Sema Group, a jeho vzkaz si přečetl tehdejší technický ředitel Vodafonu Richard Jarvis na mobilním telefonu Orbitel 901. Dnes esemeskám konkurují jiné formy komunikace na sociálních sítích či pomocí aplikací WhatsApp a Viber.
Za odesilatele první SMS zprávy v USA (a podle některých dokonce vůbec první placené esemesky na světě) bývá označován Brennan Hayden. Jeho zpráva ze 7. června 1993 obsahovala jediné slovo: Burp. Toto zvukomalebné citoslovce označuje v angličtině říhnutí.
Služba SMS byla v mobilních sítích GSM spuštěna v roce 1993. V roce 2005 už bylo na celém světě za jediný rok odesláno více než bilion esemesek. V roce 2010 prosvištělo éterem kolem pěti bilionů zpráv a v roce 2015 to bylo 8,3 bilionu textovek.
Maximální velikost jedné SMS zprávy je 1120 bitů. K zakódování jednoho znaku (písmena nebo číslice) je třeba sedm bitů, takže do jedné textovky se vejde nanejvýš 160 znaků. Při použití diakritických znamének či jiných speciálních symbolů se délka SMS zkrátí na 70 znaků. K zakódování každého znaku je totiž v takovém případě potřeba 16 bitů místo sedmi.
Někteří výrobci mobilů přišli s vylepšenou verzí esemesek, označovanou jako EMS. Jejich prostřednictvím bylo možné přenášet i jednoduché obrázky či krátké melodie. Ne každý mobil si však s těmito zprávami dokázal poradit a EMS se proto nikdy příliš nerozšířily. Dalším pokusem operátorů a výrobců telefonů o alternativu ke klasickým textovkám jsou multimediální zprávy MMS. Ty umožňují posílat obrázky či hudbu podobně jako e-mailem.
Dnes mají esemesky navíc konkurenty v podobě sociálních sítí jako nebo , ale také aplikací pro komunikaci prostřednictvím datových přenosů jako WhatsApp, Viber a další. Jejich výhodou je hlavně cena - kromě poplatku za data jsou totiž zdarma.
Takzvanými prémiovými SMS je možné platit za služby či zboží až do výše 999 korun. Takto lze v řadě českých měst koupit například lístek na MHD, hradit regulační poplatky ve zdravotnictví nebo posílat drobné částky na charitu.
Systém esemesek někdy využívají i úřady, například radnice města Nymburka či Břeclavi zavedly službu SMS InfoKanál, kde se díky odběru rychlých zpráv občané dozvědí o náhlých haváriích i plánovaných odstávkách vody, elektřiny či jiných službách.
Čtvrtstoletí psaní SMS zpráv se však podepisuje i na zdraví uživatelů, kteří ve stále větší míře trpí takzvaným esemeskovým syndromem nebo též syndromem esemeskového krku. Tento syndrom je nebezpečný prakticky pro všechny uživatele chytrých telefonů, kteří jejich používáním tráví denně i několik hodin. A ze statistik vyplývá, že nejčastěji jsou to mladí lidé, především studenti středních škol.
Kromě krku jsou psaním esemesek, ale také hraním her či surfováním na internetu, přetěžovány palce uživatelů a někdy může docházet k bolestem jejich kloubů. Lékaři proto doporučují omezit užívání těchto telefonů a pro vyvážení přetížení pohybového aparátu zařadit přiměřenou a pravidelnou pohybovou aktivitu.