Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Firmy
Rozhodčí soud dal za pravdu poškozenému z katalogového podvodu

Rozhodčí soud dal za pravdu poškozenému z katalogového podvodu

11.10.2011
Obětí podvodu katalogových firem se staly již stovky českých podnikatelů a veřejných institucí. Teď se ale blýská na lepší časy. Na základě loňské novely obchodního zákoníku, která podmínky pro inzerci a nabídku katalogových firem zpřísnila, byl nedávno vydán důležitý rozhodčí nález. Ten se zcela postavil na stranu oběti tzv. katalogového podvodu.

Také se vám stalo, že k vám do kanceláře přišel česky hovořící zástupce neznámé společnosti, který požádal o pouhou kontrolu základních identifikačních údajů vaší firmy? S tím, že budou zdarma otištěny v katalogu firem vydávaném jím zastupovanou společností? Pokud jste mu správnost údajů potvrdili podpisem a případně firemním razítkem na formuláři a později vám začaly chodit faktury a upomínky na odměnu za inzerci vaší společnosti, máme pro vás špatnou zprávu. Stali jste se obětí tzv. katalogového podvodu.

Katalogové podvody jsou fenoménem dnešní doby. Mají velmi podobný průběh, na jehož konci je existence formuláře „neodvolatelné a závazné“ objednávky inzerce na dobu určitou s automatickým prodlužováním za velmi vysokou smluvní odměnu. Tato objednávka se většinou řídí cizím právním řádem a případný spor má být rozhodnut cizozemským soudem či ad hoc arbitrem. Výpověď smlouvy je podmíněna úhradou smluvních pokut, jejichž výše se zpravidla rovná částce, kterou by podvedený subjekt uhradil, kdyby k vypovězení smlouvy vůbec nedošlo. Pro  případ prodlení s úhradou plateb je sjednán úrok z prodlení v několikanásobně vyšší sazbě oproti zákonnému úroku z prodlení či obvyklým sazbám.

Bezplatná registrace versus manipulační poplatek

Nabídky na zařazení do katalogů (telefonních, informačních, reklamních apod.), databází, seznamů či registrů společností, podnikatelů či institucí jsou záměrně konstruovány tak, aby důmyslně skryly podstatné informace. Ty jsou navíc podány velmi nejasným a matoucím způsobem. Velkým tiskacím písmem a tučně jsou uvedeny zavádějící informace, jako například „BEZPLATNÁ REGISTRACE!!!“. Pak následuje text psaný malým písmem s hustým řádkováním, v němž se skrývá například ujednání o manipulačním poplatku v řádu desítek tisíc korun. Veškeré finanční obnosy jsou ve formulářích většinou psány slovně, aby je čtenář v textu snáze přehlédl. Někdy jsou texty i v cizím jazyce. Formuláře většinou nesou takové logo nebo název společnosti, které vyvolávají dojem, že se jedná o obecně známý registr nebo o významného vydavatele katalogu sloužícího k prezentaci firem.

Typickou „obětí“ katalogového podvodu jsou podnikatelé a nejrůznější veřejné instituce. U obou se totiž předpokládá, že než jako profesionálové podepíší jakýkoli dokument, řádně se s ním seznámí. Podvodnou katalogovou firmou jsou společnosti většinou se sídlem v zahraničí (často mimo státy EU), jejichž podnikání je založeno na uvádění oslovovaných subjektů v omyl a využívání tohoto omylu tvrdými nátlakovými metodami k dosažení zisku. Řada podvedených přistupuje na smírné řešení situace s katalogovou společností, spočívající například v akceptaci jejího návrhu na úhradu poplatků za první rok existence smlouvy, aby se ze svých závazků k podvodné katalogové společnosti vyvázala. Tyto poplatky však většinou dosahují mnoha desítek tisíc korun českých.

Zákon stanovil pro katalogové firmy přísnější podmínky

Obětí podvodu katalogových firem se staly již stovky českých subjektů. Z právního hlediska se jedná o nekalou a klamavou obchodní praktiku, která byla zohledněna v českém právním řádu novelou obchodního zákoníku z roku 2010. Ta podmínky pro inzerci a nabídku tzv. katalogových firem zpřísnila. Dle ustanovení § 46 odst. 5 obchodního zákoníku se za zvláštní skutkovou podstatu nekalé soutěže, a to klamavé označení zboží a služeb, považuje inzerce v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářského styku, která nabízí registraci v katalozích, jako jsou zejména telefonní a jiné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo jiným podobným způsobem, pokud neobsahuje jednoznačně a zřetelně vyjádřenou informaci, že tato inzerce je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy, což přiměřeně platí i pro přímou nabídku takové registrace. Smlouva, její část nebo její jednotlivé ustanovení, která porušují zákaz nekalé soutěže (včetně katalogového podvodu), jsou od počátku neplatné.

Na základě tohoto poměrně nového ustanovení, které nabylo účinnosti 1.července.2010, bylo vydáno již první rozhodnutí, a to v rozhodčím řízení o zaplacení 92 400 Kč s příslušenstvím vedeném u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Rozhodčí senát se zabýval otázkou, zda má žalující strana nárok na zaplacení žalované částky na základě písemné smlouvy, a to z titulu poskytnutí služeb spočívajících v registraci nově vzniklého podnikatelského subjektu a poskytnutí služby „Profi“, jejíž součástí byl i zápis do katalogu firem na portálu registr-ekonomickych-subjektu.cz.

Smlouva s názvem „REGISTRACE NOVĚ VZNIKLÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU“ byla mezi účastníky řízení uzavřena v srpnu roku 2010, a to na dálku. Žalobce zaslal žalované straně podepsaný formulář, do něhož žalovaná strana doplnila údaje, podepsala jej a vrátila zpět žalobci. Formulář byl návrhem na uzavření smlouvy, tudíž žalovaný jeho doručením žalobci závazně objednal zmíněnou službu „Profi“. Smlouva byla přitom uzavřena po nabytí účinnosti předmětné novely obchodního zákoníku. Po provedeném dokazování rozhodčí senát dospěl k závěru, že žalobcem používaný formulář nevyhovuje požadavku obchodního zákoníku, neboť neobsahuje jednoznačně a zřetelně vyjádřenou informaci, že tato inzerce je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy.

Jednoznačně a zřetelně

Údaj, že jde o nabídku na uzavření smlouvy, se sice ve formuláři vyskytoval, a to dokonce několikrát, ale tato informace nebyla vyjádřena „jednoznačně“ a „zřetelně“. Naplnění těchto kritérií je podle rozhodčího senátu nutno posuzovat v celkovém kontextu s dalšími údaji. Ty totiž nesmí skutečnost, že jde o nabídku (návrh) na uzavření smlouvy, efektivně kamuflovat, překrývat nebo klamavě „rozřeďovat“ v rámci dalších informací uvedených ve formuláři. V tomto případě se namísto jasné a zřetelné identifikace návrhu smlouvy podnikatel setkal s matoucími výrazy typu „registrace ekonomického subjektu, zápis do databáze“. Klamavý potenciál formuláře  zvýšilo i jeho prostorové uspořádání. Podobal se totiž formulářům, které používá státní správa.

K jednoznačnosti a zřetelnosti nepřispěly ani opticky dominantní části formuláře. V části, kde by běžný účastník smlouvy očekával nadpis smlouvy, byl obsažen nic neříkající text „REGISTRACE NOVĚ VZNIKLÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU“. Uvedené logo „RES“ vyvolává zavádějící asociaci se systémem ARES, což je informační systém Ministerstva financí, který publikuje veřejné údaje o ekonomických subjektech z informačních systémů veřejné správy. Celkový matoucí dojem z formuláře pak jen podtrhuje umístění podpisu. Nikoli zhruba ve stejné vodorovné úrovni, jak je to u smluv obvyklé. Podpis žalobce byl netradičně umístěn zcela dole v místě, kde běžný zákazník očekává již jen informační údaje. Podpis žalobce je navíc miniaturní a lze ho lehce přehlédnout.

Žalobce tedy použil formulář, který neodpovídá zpřísněným nárokům na inzerci katalogových a obdobných služeb. Jeho využití v obchodním styku představovalo jednu z forem klamavého označení zboží a služeb. Tedy obecně nekalou soutěž, kterou zákon zakazuje. Uzavřená smlouva byla proto od počátku neplatná. Z uvedeného důvodu rozhodčí senát návrhu žalobce, který svůj nárok dovozoval z platné smlouvy, nevyhověl a žalobu zamítnul v celém rozsahu.

Na základě obdobných úvah lze postupovat i v případech, k nimž došlo před poslední novelou obchodního zákoníku a jeho úpravou nekalé soutěže, a to výkladem již existujícího zákonného textu. Podnikatelé by tedy neměli v žádném případě srazit před nekalými praktikami podvodných katalogových firem podpatky, ale bránit se všemi dostupnými právními prostředky.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje