Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Firmy
Tantiéma, dividenda, odměna: nejistota trvá

Tantiéma, dividenda, odměna: nejistota trvá

12.10.2011
V poslední době lze zaznamenat vzrůstající počet soudních sporů o to, zda si minoritní akcionáři mohou proti vůli většiny vynutit výplatu dividendy. Příliš jasno do celé věci zatím nevnesl ani Nejvyšší soud, což zvyšuje právní nejistotu investorů.

Menšinoví akcionáři ve snaze přinutit akciové společnosti k výplatě dividend již částečný úspěch slavili. A to když Nejvyšší soud rozhodl, že výplata tantiém členům představenstva bez současné výplaty dividend akcionářům ze zisku určeného valnou hromadou k rozdělení není možná.

Toto rozhodnutí je nešťastné především proto, že jej soud postavil na formalistickém jazykovém výkladu textu zákona. Tím poněkud autisticky neposkytl veřejnosti žádnou obecnější hodnotovou argumentaci, z níž by vyplývalo, co soud považuje za podstatné. Nelze dovodit ani věcný smysl rozhodnutí samotného, ani vodítko ve vztahu k obecné podstatě tohoto problému. Na takové rozhodnutí si budeme muset zatím počkat. Mezitím se však roztáčí další a další kola nových žalob.

Pochyby investorům nesvědčí

Menšinoví akcionáři, povzbuzeni zmíněným rozhodnutím, začali kromě výplat tantiém zpochybňovat také výše odměn za výkon funkce členů orgánů společností kumulujících zisk. Výplatou odměn podle nich dochází k obcházení zákazu výplaty tantiém bez současné výplaty podílu na zisku. A to zvlášť v případech, kdy jsou členové těchto orgánů současně akcionáři či osobami blízkými akcionářům společnosti.

Přitakání této argumentaci minoritních akcionářů by postavilo na hlavu princip rozhodování v akciové společnosti. Ten je zásadně většinový a reflektuje velikost kapitálové investice jednotlivých akcionářů. Členům orgánů, kteří jsou současně akcionáři společnosti, zároveň nelze upírat právo na standardní odměnu za jejich práci pro společnost. Jeden z nejefektivnějších způsobů odměňování členů orgánů akciových společností je koneckonců odměňování prostřednictvím akcií společnosti.

Pokud by soudy daly argumentaci minoritních akcionářů za pravdu, popřely by základní principy korporačního práva. A přidaly by další argument pro tvrzení, že českou akciovou společnost si coby podnikatelskou strukturu rozumný investor zvolí jen velmi těžko. Už jen pochybnosti v této otázce těžce narušují právní jistotu.

Dosavadní judikatura Nejvyššího soudu bohužel neumožňuje udělat si ani rámcovou představu, jak Nejvyšší soud „přečte“ text zákona v případě odměn členů orgánů. Nezbývá, než si opět povzdechnout, že Nejvyššímu soudu se stále nedaří plnit svoji funkci. Ta totiž nespočívá jen v rozhodování jednotlivých věcí, ale především ve formulování jednotících právních myšlenek a principů s obecným přesahem. Na řešení rutinních záležitostí nám stačí zbývající tři stupně soudních instancí.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje