Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy
Co by měli subdodavatelé na stavbách vědět o odpovědnosti v občanském zákoníku

Co by měli subdodavatelé na stavbách vědět o odpovědnosti v občanském zákoníku

9.2.2015
Občanský zákoník má za sebou první rok účinnosti. Otázky výkladu, které byly původně jen akademické, začínají dozrávat do praxe. Jednou z významných změn, které občanský zákoník přinesl, je i odpovědnost subdodavatele ve smlouvě o dílo, jejímž předmětem je stavba. A právě tato novinka může mít v praxi zejména pro subdodavatele významnou roli.

Občanský zákoník totiž stanoví, že objednatel stavby může v případě vady stavby požadovat plnění nejen na zhotoviteli (s nímž má takový konečný zákazník uzavřenu smlouvu), ale přímo i po subdodavateli (zákon užívá pojem poddodavatel), který poskytl částečné plnění zhotoviteli. To znamená, že společně se zhotovitelem odpovídá vůči objednateli přímo i subdodavatel.

Podobný princip platí též ve vztahu k tomu, kdo dodal stavební dokumentaci, a ke stavebnímu dozoru.

Nemáme pochyb o tom, že takovou přímou odpovědnost subdodavatele lze ve vztazích mezi podnikateli smluvně vyloučit či omezit; jelikož však jde o právo konečného objednatele, nebude patrně možné tuto odpovědnost vyloučit pouze ve smlouvě mezi subdodavatelem a hlavním zhotovitelem, aniž by k takovému omezení dal souhlas konečný objednatel.

Na subdodavatele tak čekají u smluv o dílo uzavřených po 1. lednu 2014 možná nepříjemná překvapení, že podmínky odpovědnosti (výše odpovědnosti, reklamační lhůty, podmínky uplatnění a uznávání reklamací apod.) a omezení, která si ujednali se svým smluvním partnerem (tj. hlavním dodavatelem), nemusejí konečného objednatele zajímat. Z hlediska konečného objednatele bude možnost uplatnit přímo vůči subdodavateli vady stavby, které tento subdodavatel způsobil; zákon neřeší podmínky a rozsah odpovědnosti subdodavatele (zejména reklamační lhůtu apod.) v případě, že tento subdodavatel měl s hlavním zhotovitelem sjednány jiné podmínky odpovědnosti, než jaké si hlavní zhotovitel s konečným objednatelem. Jelikož zákon však hovoří primárně z pohledu objednatele, je tu riziko, že subdodavatel bude odpovídat podle podmínek smlouvy, kterou neuzavřel a nemohl ani ovlivnit (případně o těchto podmínkách nemusel ani vědět), tzn. podle smlouvy mezi objednatelem a hlavním zhotovitelem.

Budu tedy například subdodavatelem (S) a uzavřu smlouvu o dílo s hlavním dodavatelem (H), kde si sjednám podmínky (reklamační lhůty, ověřování vad apod.), za jakých může hlavní dodavatel H vůči mně požadovat nároky z vad díla. Pokud však hlavní dodavatel H má sjednány jiné podmínky vad celého díla s konečný zákazníkem (Z), je tu reálné riziko, že já jako S mohu dostat výzvu přímo od Z, abych společně s H poskytl plnění z vad celého díla (v rozsahu, v němž vada celého díla spočívá v mé subdodávce). Přitom nebudu chráněn podmínkami o vadách díla, které jsem si dojednal s H; zákazník Z bude vůči mně postupovat dle jeho smlouvy s hlavním dodavatelem H.

Z tohoto hlediska lze jenom doporučit, aby podnikatelé, kteří dodávají subdodávky na stavby, vyžadovali, aby se ještě před uzavřením smlouvy mohli seznámit s úpravou odpovědnosti za vady, jaká je sjednána v hlavní smlouvě o dílo mezi objednatelem a hlavním zhotovitelem.

Články k tématu

Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria Online, a.s. a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria Online, a.s. odpovědnost.
Zdroje