Máloco děsí tuzemské podnikatele tak jako ustanovení obchodního zákoníku, podle něhož musí být převod majetku mezi spřízněnými osobami založen na znaleckém posudku. Jinak byl podle Nejvyššího soudu automaticky neplatný. V čerstvém rozhodnutí však Nejvyšší soud stočil kormidlo opačným směrem.
Nejvyšší soud minulý týden změnil mnoho let trvající názor, že ty převody majetku mezi spřízněnými osobami, podléhající neblaze proslulému § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, které se neuskutečnily podle znaleckého posudku, jsou neplatné. V budoucnosti se má vycházet z toho, že pro neplatnost nestačí konstatovat, že k převodu, který se měl uskutečnit za cenu stanovenou znaleckým posudkem, nebyl posudek zpracován. Za neplatné budou považovány jen ty smlouvy uzavřené bez znaleckého posudku, u kterých bude zjištěno, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost méně výhodná, než by byla cena v daném místě a čase obvyklá.
Dosavadní výklad byl komunitou právníků často kritizován jako nepružný a neživotný. Nejvyšší soud dal do značné míry kritikům za pravdu, když v rozhodnutí konstatuje, že lpění na sankci neplatnosti i v situaci, kdy společnost nebyla dohodnutou cenou zkrácena, by mohlo poškodit právě společnost, kterou dané ustanovení zákona chrání. Chvályhodné (i když poněkud opožděné) rozhodnutí bylo přijato v tzv. „velkém senátu“ a není proto pravděpodobné, že by se od něj jednotlivé senáty Nejvyššího soudu nebo jiné soudy odchylovaly. Plný text tohoto přelomového rozhodnutí naleznete ZDE.
Co se vlastně změnilo?
Pro společnosti, které chtějí něco prodat spřízněné osobě nebo od ní něco koupit, se nezměnilo nic, protože ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku zůstalo stejné. Pokud převod svým objemem přesahuje desetinu základního kapitálu, je tedy i nadále třeba nechat zpracovat posudek a jeho závěry se řídit.
Změna má však zásadní význam pro posuzování rizik vyplývajících z transakcí, uskutečněných v minulosti, a pro jejich odstraňování. Pokud byl v právním auditu při akvizici společnosti nalezen převod s chybějícím znaleckým posudkem, bylo třeba podle dosavadní praxe vadný převod rekonstruovat, případně dosáhnout nápravy jiným způsobem. To bylo často nemožné, smluvní strany již například neexistovaly a podobně. Po změně judikatury se tyto nápravné kroky nemusí uskutečnit, je-li prokazatelné, že, i když chyběl znalecký posudek, vadný převod se uskutečnil za obvyklou cenu.