Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Daně|Firmy
Úskalí nových cestovních náhrad: za jídlo zadarmo se stravné snižuje

Úskalí nových cestovních náhrad: za jídlo zadarmo se stravné snižuje

23.03.2012
Velká novela zákoníku práce změnila od začátku letošního roku i poskytování cestovních náhrad zaměstnancům. Komplikace v řadě firem vyvolalo například povinné snižování stravného kvůli bezplatně poskytnutému jídlu při pracovní cestě, které dopadá i do režimu daní a povinného pojistného.

Je třeba si uvědomit, že stravné není zdanitelným příjmem zaměstnance, pokud je poskytnuto v rozsahu a výši, které mohou poskytovat tzv. nepodnikatelské subjekty uvedené v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Z takového stravného se navíc neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění (povinné pojistné). Zachování limitů je tak v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů. To platí i u ostatních druhů cestovních náhrad upravených zákoníkem práce.

Jedna snídaně, jeden oběd, jedna večeře

Zaměstnanci, kterému je na pracovní cestě poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší stravné snížené o určitou hodnotu za každé bezplatné jídlo. Pro účely snižování stravného podle zákoníku práce je bezplatným jídlem jen jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá. Nejedná se tedy o jídlo, které lze považovat jen za občerstvení.

I když to v zákoníku práce výslovně stanoveno není, domnívám se, že je třeba vycházet z toho, že v jednom kalendářním dni může mít charakter snídaně, oběda nebo večeře vždy jen jedno jídlo.  Za jeden kalendářní den nemohou být pro účely snižování stravného poskytnuty například dvě snídaně, dva obědy a jedna večeře. Proto nemůže být stravné v jednom kalendářním dni kráceno o více než tři bezplatná jídla, z nichž každé má jiný charakter. Všechna poskytnutá jídla lze však podle mého názoru zahrnout pod bezplatné stravování poskytované zaměstnancům na pracovních cestách, které by rovněž nemělo být zdanitelným příjmem zaměstnance podle zákona o daních z příjmů a nepodléhalo by odvodům povinného pojistného.

Snižování stravného o poskytnuté bezplatné jídlo platí u tuzemských i zahraničních pracovních cest.

Nepodnikatelské subjekty mají povinnost krátit stravné vždy o pevně stanovenou hodnotu za každé bezplatné jídlo. Ostatní zaměstnavatelé si hodnotu snižování stravného za jednotlivé bezplatné jídlo mohou zvolit, maximálně však do výše hodnoty stanovené pro nepodnikatelské subjekty. Pokud však tito ostatní zaměstnavatelé budou používat maximální hodnoty snižování stravného, vyvarují se situace, že budou muset svým zaměstnancům zdaňovat „ nadlimitní“ stravné (tj. rozdíl mezi výší skutečně přiznaného sníženého stravného a sníženého stravného, na nějž by měli nárok zaměstnanci nepodnikatelských subjektů) a odvádět z něj povinné pojistné.

Rozhoduje délka pracovní cesty

Někdy může nastat výjimečná situace, že u pracovní cesty, která trvá v jednom kalendářním dni více než 18 hodin, vznikne zaměstnanci nárok na snížené stravné ve výši 25% denního stravného, i když by mu zaměstnavatel poskytl například pět bezplatných jídel, z nichž by alespoň tři měly charakter snídaně, oběda nebo večeře. Pokud by ale pracovní cesta trvala 18 hodin a méně, nárok na stravné zaměstnanci nevznikne.

Pozor na výpočet kapesného

Ráda bych upozornila, že snižování zahraničního stravného o hodnotu poskytnutého bezplatného jídla nemá vliv na výši kapesného, které může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě. Kapesné může zaměstnavatel poskytovat až do výše 40% zahraničního stravného. Vždy se vychází z částky nárokového stravného před jeho snížením o každé bezplatné jídlo. I když stávající úprava kapesného v zákoníku práce není příliš jasná, je kapesné poskytováno na úhradu těch výdajů, za něž zaměstnancům nenáleží náhrady. Může jít například o spropitné číšníkům, nosičům, taxikářům a pokojským, ale i o vstupné do muzeí, na výstavy, drobné dárky pro spolupracovníky, rodinné příslušníky a podobně. Není proto důvod pro jeho krácení z důvodů, že bylo zaměstnanci poskytnuto bezplatné jídlo.

Zákaz vzdání se nároku na cestovní náhrady

Chtěla bych také upozornit, že zaměstnanec se již nemůže vzdát nároku na cestovní náhrady. Nový  § 346c zákoníku práce zakazuje zaměstnanci zprostit zaměstnavatele povinnosti poskytnout mu náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, tedy i vzdát se nároku na zákonné stravné, náhradu výdajů za ubytování, jízdních výdajů a tak dále, a to jak do budoucna, tak i zpětně.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje