Soudní dvůr EU loni zrušil článek 5/2 tzv. antidiskriminační směrnice upravující zásady rovného zacházení s muži a ženami pro oblast přístupu ke zboží a službám. Zrušený článek umožňoval v rozsahu, který byl podložen statistickými daty (rozdíly v dožití či v příčinách úmrtí mezi muži a ženami a podobně), užití pohlaví jako určujícího faktoru při hodnocení rizika, a tím také stanovení rozdílné výše pojistného u pojistných smluv. Nechám nyní stranou samotné soudní rozhodnutí i to, jakou argumentací ho soudci podepřeli. Podívejme se ale na to, co bude rozsudek znamenat v praxi pro pojišťovny a jejich klienty.

Rozsudkem byla výjimka zrušená s účinností ke dni 21. 12. 2012, což prakticky znamená, že po tomto datu musí být pojistné u „nových smluv“ stanovováno podle „unisex“ pravidel. To bude zřejmě znamenat především zdražení pojistného pro ženy plus některé komplikace při správě pojistných smluv.

Zvyšte mi prosím pojistné

Změnu v podobě návrhu novely zákonů o pojistné smlouvě, o pojišťovnictví a o penzijním připojištění schválila na konci června vláda. Pokud jde o penzijní připojištění, změna je v podstatě formální, protože s ohledem na probíhající transformaci stávajících penzijních fondů bude prakticky možné uzavřít novou smlouvu o penzijním připojištění naposledy na konci listopadu letošního roku.

Jinak ale novinky formální nejsou. Zákon o pojistné smlouvě má nově zakázat použít při určování výše pojistného (nebo pojistného plnění) hlediska odporující zásadě rovného zacházení (resp. bude zrušena dosavadní výjimka umožňující zohlednit rozdílnost pohlaví založená na článku 5/2 směrnice). Pokud pojišťovna tento zákaz poruší, bude se moci žena-pojistník v souladu s antidiskriminačním zákonem domáhat nápravy. To znamená, že bude moci sama požádat o dodatečné zvýšení pojistného, což výmluvně ilustruje, jak je nová právní úprava absurdní.  Pro pojišťovnu má zase porušení unisex pravidel znamenat správní delikt s příslušnou sankcí.

Co je „nová smlouva“?

Především pro oblast životního pojištění, kde většina produktů je z povahy věci dlouhodobá, bude klíčovým tématem i to, jak se nová právní úprava dotkne již existujících smluv. Jak vyplývá z důvodové zprávy, ministerstvo financí jako předkladatel novely se snaží maximálně reflektovat pokyny, které k výkladu pojmu „nová smlouva“ vydala Evropská komise (EK). Domnívám se však, že v některých ohledech mohl být text návrhu novely jednoznačnější. Z aktuální verze přechodných ustanovení je totiž poněkud nejasné dokonce i to, zda se při změně podmínek pojistné smlouvy mají unisex pravidla aplikovat na nově doplněný obsah smlouvy, nebo má dojít k celkovému „přepočítání“. Mám za to, že druhý přístup by byl nepřípustnou retroaktivitou, protože by zasahoval i do obsahu smlouvy dohodnutého podle dosavadní právní úpravy.

Za „novou smlouvu“ tak mají být považovány ty dohody o změně pojistné smlouvy, které byly uzavřeny po 21. 12. 2012, a dále obdobné dohody o prodloužení pojistných smluv, které by bez takové dohody jinak zanikly. Naproti tomu „novými smlouvami“ nebudou ty, u nichž je nastaven mechanismus automatického prodloužení (tj. smlouva pokračuje, jestliže žádná ze stran neučiní kroky k jejímu ukončení).  Z pokynů EK také vyplývá, že za „nové smlouvy“ nemají být považovány „automatické“ změny či úpravy jednotlivých prvků stávající smlouvy, u nichž se nepožaduje souhlas pojistníka (běžnou součástí pojistných smluv kapitálového životního pojištění jsou třeba ujednání umožňující přizpůsobit placené pojistné a tudíž i pojistné plnění vývoji inflace), a „aktivace“ předem sjednaných „prvků“ pojištění.

Otázka technických rezerv

Kromě posouzení, jaké smluvní ujednání bude „novou smlouvou“ a jaké nikoli (a s tím související stanovení pojistného), čeká pojišťovny další nelehký úkol. Tím je správné určení výše technických rezerv. „Unisex pravidla“ se totiž užijí pro stanovení pojistného, avšak pro účely tvorby technických rezerv či uzavírání zajistných smluv je zohlednění existujících rozdílů mezi pohlavími umožněno. Pojišťovny tedy pro tyto účely budou moci i nadále shromažďovat a využívat údaje o pohlavní identitě.

Ty ženy, které se budou chtít vyhnout nechtěnému „dobrodiní nediskriminace“, by měly ještě před 21. 12. 2012 buď sjednat „starou“ pojistnou smlouvu (pokud o jejím sjednání tak jako tak uvažovaly), nebo - pokud již nějakou smlouvu mají - by se měly včas dohodnout s pojišťovnou na změnách, díky nimž bude smlouva dál fungovat s minimalizací nevýhodných zásahů.

Napadá mě ale, zda samotné datum, kdy má novinka nabýt účinnost, není symbolické. K 21. 12. 2012 má podle mayského kalendáře nastat konec světa. Ten sice možná nakonec nepřijde a Vánoc se všichni (spolu s novelou) dožijeme, ale kousek zdravého rozumu se ze světa zavedením této „nediskriminace za každou cenu“ vytratí zcela jistě.