Zaměstnavatelé a zaměstnanci mohou prozatím zůstat klidní, nový občanský zákoník (NOZ) revoluci v pracovním právu nezpůsobí. Skutečných změn nebude mnoho, přesto se nějaké vyskytnou.

Například zatímco dnes je vzájemný vztah zákoníku práce a občanského zákoníku vymezen jen v zákoníku práce (§ 4), tvůrci NOZ si přáli zdůraznit soukromoprávní povahu pracovněprávních smluv, jakož i práv a povinností mezi zaměstnanci i zaměstnavateli, a proto do NOZ začlenili ustanovení § 2401, které vztah obou klíčových právních norem vymezuje.

Podle tohoto ustanovení platí, že „pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon. Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek.“ To jen jinými slovy potvrzuje již dnes platný princip. I po 1. 1. 2014 tak bude nahlíženo na zákoník práce jako na právní předpis speciální s obecnou a podpůrně použitelnou právní úpravou v kodexu práva občanského.

V citovaném ustanovení NOZ je dále zakotveno důležité pravidlo: na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení NOZ o ochraně spotřebitele. Jedná se sice jen o potvrzení dosud obecně existujícího postoje, nicméně nejde o potvrzení zbytečné. Kdo zná složitou úpravu spotřebitelské ochrany, jistě si umí představit, jaké potíže by přineslo, pokud by kohokoliv napadlo uplatňovat tuto regulaci i v pracovněprávních vztazích.

Jednání zaměstnanců za zaměstnavatele

Úprava jednání za zaměstnavatele prostřednictvím zaměstnanců je z pohledu praxe klíčová.  Podle NOZ právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Velice důležité bude pravidlo, podle kterého bude rozhodovat stav věcí tak, jak se jeví veřejnosti. Pro posouzení zástupního oprávnění bude tedy důležité, co mohla veřejnost za daných okolností rozumně očekávat, nejen to, jaké bylo skutečné vnitřní zmocnění.

Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem bude mít účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo. V této oblasti se tedy oproti dnešnímu stavu nemění nic.

Právo veta rodičů mladistvých

I po účinnosti NOZ bude možno uzavírat pracovní smlouvy s mladistvými, pouze pokud dosáhnou 15 let věku a zároveň budou mít ukončenu povinnou školní docházku. Výkon umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti nezletilými bude možný za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Potud žádné změny.

Novinkou oproti současnému zákoníku práce bude právo rodičů nezletilého, který nedosáhl 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr (nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek), pokud to bude nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého. Toto právo rodičů zatím není v zákoníku práce promítnuto, nicméně příslušnou novelu, která ho blíže specifikuje, můžeme v dohledné době očekávat. Zatím můžeme vycházet jen důvodové zprávy k NOZ, podle níž by se mělo jednat o právo rodičů takový pracovní poměr ukončit okamžitě (popřípadě se souhlasem soudu).

Další novinky

V NOZ narazíme i na celou řadu ustanovení, která nepředstavují zásadní změny, ale do života zaměstnavatelů a zaměstnanců přesto mohou zasáhnout. Kupříkladu u společností, které mají kolektivní statutární orgán i zaměstnance, by měl být pověřen jeden člen tohoto statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům. Pokud by se tak nestalo, tyto úkoly by příslušelo plnit předsedovi statutárního orgánu (§ 164 NOZ).

Zajímavou novinkou v občanském právu, kterou NOZ v § 1449 NOZ přináší, je také zakotvení svěřenského fondu (tzv. trustu známého ze zahraničních právních řádů). Z pohledu pracovního práva tak od roku 2014 bude možné vyčlenit majetek, který by měl být investován za účelem dosažení zisku k rozdělení mezi zaměstnance. Bližší informace k tomuto novému institutu přineseme v dalších článcích.

Další oblastí, která se v NOZ zásadně mění, je dědické právo. Jakkoliv se to nemusí na první pohled jevit pravděpodobné, i zde nalezneme souvislosti s právem pracovním. Příkladem může být institut tzv. odkazu (tedy odkázání jednotlivé věci konkrétní osobě, která nebude dědicem). NOZ totiž umožňuje tímto způsobem určité věci či menší odměny odkázat i například zaměstnancům (§ 1624 NOZ). Z dalších oblastí je možno jmenovat úpravu dohod srážek ze mzdy nebo jiných příjmů (§ 2045 NOZ), nájem služebného bytu (§ 2297 NOZ) či úpravu pojištění pro případ pracovní neschopnosti (§ 2825 NOZ).

Novely na obzoru

V současné době se připravuje hned několik novel zákoníku práce; některé z návrhů již byly předloženy parlamentu, na jiné si ještě musíme počkat. Zejména by mělo jít o odstranění úpravy, která by byla s ohledem na NOZ v zákoníku práce zdvojena, a odstranění a změnu některých nekoncepčních odchylek. V některých bodech by mohlo dojít i k věcnému posunu, například v otázkách regulace náhrady škody. O případných novelizacích budeme informovat, jakmile budeme mít k dispozici více údajů.