V prvním řadě jde o dvoustranný právní úkon. Nestačí tedy, že jedna strana projeví úmysl darovat, obdarovaný musí dar přijmout. Kromě několika případů, kdy je povinná písemná forma (typicky u darování nemovitostí a také tam, kde jde o pouhý darovací slib), bude postačovat i ústní přijetí nebo pouze úkon projevující převzetí, například rozbalení a pověšení kalendáře na zeď. Pokud bude dárek závazně přislíben, ale nebude následně předán, lze tuto povinnost samozřejmě jako jakékoli jiné plnění vymáhat soudní cestou. Darovaná nemusí být pouze věc. Zákon záměrně používá výraz „něco“, a tak může jít například o darování obchodního podílu, zorganizování zájezdu, postoupení pohledávky nebo umožnění výkonu věcného břemene.

Jen bezplatně a dobrovolně

Jedním z pojmových znaků darování je jeho bezplatnost. Nemůžete tedy od druhé strany čekat, že vám poskytne za váš dar protiplnění, které by mělo nějakou majetkovou hodnotu. Na druhou stranu lze darování vázat na podmínku nemajetkové povahy, například takovou, že dar bude použitý k domluvenému účelu. V praxi myslitelné jsou i tzv. smíšené darovací smlouvy, kdy dárce převádí objekt zčásti za úplatu, zčásti bezúplatně. Jako příklad lze uvést úplatný převod rekultivovaného nebo jinak zušlechtěného pozemku nikoli za reálnou tržní cenu, ale pouze za cenu odrážející náklady vynaložené na jeho zúrodnění. Absolutně neplatné je ovšem každé darování podmíněné smrtí dárce (tzv. pro případ smrti), jelikož se tím obcházejí principy dědického práva.

Dalším znakem je dobrovolnost. Darem nemůže být například placení alimentů bývalé ženě, třebaže by byly placeny bez nátlaku (nebo dokonce z radosti). Tato povinnost plyne ze zákona, čímž je dobrovolnost vyloučena. Na újmu dobrovolnosti však není plnění společenské nebo mravní povinnosti jakou bývají narozeniny, svátek, dárek k Vánocům, dar zachránci atp.

A co když jste naopak obdarovaným? Přijetím daru, byť i s předstíranými úsměvy, stále nemáte vyhráno. Zákon totiž umožňuje dárci, aby se vůči vám domáhal vrácení daru, když se k němu nebo členům jeho rodiny budete chovat tak, že budete hrubě porušovat dobré mravy, projevíte se tedy hrubě nevděčně. Takového jednání v rozporu dobrými mravy se může obdarovaný dopustit i v obchodním vztahu. Nejvyšší soud se například zabýval případem, kdy dárkyně a obdarovaný byli jedinými jednateli obchodní společnosti a obdarovaný po poskytnutí daru převedl v rozporu s dobrými mravy majetek, zaměstnance a činnosti této společnosti na jinou svou společnost. Nejvyšší soud uzavřel, že obchodní vztahy nejsou nijak vytrženy ze světa lidských vztahů a v případě porušení dobrých mravů může i za daných okolností vzniknout dárkyni nárok na vrácení daru.

Nic vám nepomůže, ani když dar například prodáte ještě předtím, než jej budete nuceni vrátit. V takovém případě už samozřejmě nedáte dárci původní dar, ale jeho ekvivalent v podobě peněžitého plnění, a to ve výši tržní ceny dané věci. Může se vám tedy stát, že nakonec za „dar“ zaplatíte. Tady pomůže jen jedno: zvážit, jaký dar skutečně chcete přijmout, a následně se chovat k dárci a členům jeho domácnosti v souladu s dobrými mravy. A co když se vám naopak dárek nelíbí? Můžete ho nepřijmout; po přijetí ho sice můžete vrátit, ale vaše možnosti jsou omezené – zákon vás k tomu opravňuje pouze tehdy, má-li dar vady, na které vás dárce neupozornil. Proto radši dvakrát měřte, jednou přijměte.

Jak se bude darovat od roku 2014?

Nový občanský zákoník (NOZ), který má nabýt účinnosti od roku 2014, bude upravovat darování ještě podrobněji než stávající občanský zákoník. Jednou z nejvýraznějších změn bude možnost dárce odepřít odevzdání slíbeného daru. Podmínkou bude, že dar ještě nepředal (jen se k tomu zavázal) a změní se okolnosti do té míry, že by že by darování vážně ohrozilo jeho výživu nebo plnění jeho vyživovací povinnosti. A nemusí se jednat zrovna o katastrofickou událost. Za takovouto okolnost bude dle důvodové zprávy možné považovat i situaci, kdy dárce po čase uzavře manželství a narodí se mu dítě. V některých ohledech se NOZ vrací k tradičním úpravám. Od nabytí jeho účinnosti bude například možné darování pro případ smrti. Tento úkon bude ale ve většině případů posuzován jako odkaz, tj. zvláštní institut dědického práva. Jako skutečnou darovací smlouvu s účinky po smrti dárce bychom to posoudili jen v tom případě, že by obdarovaný dar přijal a dárce by se výslovně písemně vzdal práva dar odvolat.

Ať už budou vaše Vánoce na dárky bohaté, nebo nikoli, hlavně ať jsou šťastné a veselé.