Zákon o obchodních korporacích, který nabude účinnosti 1. ledna 2014, přináší celou řadu novinek i na poli corporate governance akciové společnosti. Významnou změnou je odstranění povinné účasti zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti, což byl faktor, který dodnes mnohé podnikatele motivoval k tomu, aby pro své podnikání raději volili právní formu společnosti s ručením omezeným.
Druhou zásadní změnou corporate governance akciové společnosti, kterou zákon o obchodních korporacích zavede, je tzv. monistická struktura vnitřního řízení, a to po vzoru některých zahraničních jurisdikcí (například Anglie, federální státy USA nebo Francie). Nicméně když dva dělají totéž, není to úplně totéž. Český zákonodárce totiž koncepci monistické struktury vnitřního řízení moc nepochopil. Zatímco ve standardních monistických systémech vnitřního řízení mají akciové společnosti pouze jediný orgán (odtud „monistický systém“), zvolil český zákonodárce poněkud atypické řešení. V českém monistickém systému jsou orgány dva, správní rada a statutární ředitel. Přitom druhý jmenovaný (v zahraničí spíše známý jako tzv. CEO) obvykle orgánem společnosti není, je „pouze“ výkonným zaměstnancem společnosti.
Skutečnost, že v českém monistickém systému budou dva orgány vnitřního řízení, přinese podnikatelské praxi celou řadu problémů. Jelikož vedle statutárního ředitele je i správní rada výkonným orgánem společnosti, je v řadě případů sporné, jaké záležitosti patří do působnosti kterého orgánu. Tyto problémy, plynoucí z nevhodných odkazů na právní úpravu dualistického systému, nutně povedou k tomu, že implementace tohoto institutu do české podnikatelské praxe bude zejména v počátcích značně ztížena. Sporné může být například to, který orgán připravuje a schvaluje účetní závěrku nebo zprávu o vztazích mezi propojenými osobami.
Monistický systém vnitřního řízení ale skýtá i mnohem záludnější otázky. Například není vůbec zřejmá odpověď na tak základní otázku, který orgán struktury vnitřního řízení volí statutárního ředitele, zda valná hromada, nebo správní rada. Zatímco jedno ustanovení zákona stanoví, že statutárního ředitele volí správní rada, jiné ustanovení vymezující působnost valné hromady stanoví, že volba statutárního ředitele patří do působnosti valné hromady. Jde o přímý rozpor zákona, který staví české podnikatele do značné právní nejistoty. Do příslušné novelizace zákona totiž nebudou mít jistotu, zda statutárního ředitele zvolil ten správný orgán vnitřního řízení.
Jednoduše shrnuto: zákon sice od příštího roku chvályhodně umožní tuzemským podnikatelům zvolit si nově i tzv. monistický systém vnitřního řízení u a.s., stalo se tak ale bohužel způsobem, který přináší celou řadu výkladových problémů. Ty budou bez dostatečné novelizace využití této novinky především v prvních letech ztěžovat.
K textu přispěl rovněž advokát Jan Lasák.
Reklama:
S dalšími změnami, jež už brzy čekají akciové společnosti, se můžete seznámit na semináři profesora Dědiče a dalších lektorů KŠB Institutu, který se koná 19. 2. 2013.