Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Zákony
Děti slavných nejsou automaticky celebrity. Média o jejich běžném životě psát nesmějí

Děti slavných nejsou automaticky celebrity. Média o jejich běžném životě psát nesmějí

12.02.2013
V prosinci minulého roku vydal Nejvyšší soud (NS) rozhodnutí ve věci ochrany osobnosti, ve kterém uvedl, že děti celebrit mají právo na ochranu svého soukromí bez ohledu na to, kdo do jejich soukromí zasahuje. To platí i v těch případech, kdy informace o nich médiím poskytují jejich rodiče za účelem zviditelnění sebe samých.

Případ se týkal potomka známé české zpěvačky, o kterém tuzemské vydavatelství bulvárního týdeníku Pestrý svět zveřejnilo několik nelichotivých článků a fotografií. Ty poukazovaly mimo jiné na jeho údajnou nadváhu a jiné problémy spojené s tím, že je synem slavné matky. Žaloba na ochranu osobnosti nezletilého byla v prvním stupni Městským soudem zamítnuta, avšak Vrchní soud v Praze poté usoudil, že uveřejněním zmíněných článků došlo k neoprávněnému zásahu do žalobcovy důstojnosti a jeho soukromí a uložil tak vydavatelství, aby mladému muži zaplatil peněžité zadostiučinění ve výši 300 000 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí Vrchního soudu v Praze však vydavatelství podalo dovolání k  NS, kde se bránilo mimo jiné tím, že osoba nezletilého byla často medializována, přičemž k tomu do značné míry přispívali i jeho rodiče. Současně vydavatelství tvrdilo, že je to sama matka žalobce, která je zodpovědná za to, jakým způsobem chrání jeho soukromí, včetně toho, že ho sama zpřístupňuje médiím. 

Střet dvou zájmů

NS ve svém odůvodnění poznamenal, že k neoprávněnému zveřejňování skutečností ze soukromého života osoby dochází především tehdy, pokud tato osoba k uveřejnění nedala souhlas, což platí i v případě nezletilého dítěte. S poukazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva soud dále uvedl, že rozhodujícím faktorem při střetu svobody projevu (publikace článků a fotografií) a ochrany soukromého života je veřejný zájem. V případě dětí slavných osobností však NS dovodil, že u zveřejňování snímků zachycujících jejich soukromou a každodenní činnost veřejný zájem není dán.

K obraně vydavatelství, která tvrdilo, že souhlas ke zveřejnění informací byl vlastně dán zákonným zástupcem nezletilého, NS uvedl, že dítě má právo na ochranu před zásahem do svého soukromí i tehdy, kdy je učiněn jeho zákonným zástupcem. Spíše než žalobou na ochranu osobnosti má tato ochrana dle NS být zprostředkována pomocí ochranných ustanovení v zákoně o rodině. Pokud rodič nedodržuje povinnost spočívající v ochraně soukromí svého dítěte, může být postihnut podle právních předpisů o sociálně-právní ochraně dětí. Takové porušování rodičovských povinností nemůže současně vyloučit protiprávnost zásahu médií do soukromí dítěte. V této souvislosti pak NS poznamenal, že děti celebrit nemají být automaticky považovány za osoby veřejného zájmu jako jejich rodiče.

V situacích, kdy je porušeno osobnostní právo dítěte, je podle NS třeba zvážit právě to, že to není zpravidla samotný nezletilý, kdo zpřístupňuje informace o svém soukromí veřejnosti, ale jeho zákonný zástupce. Pokud by takové jednání rodičů, které je zjevně v rozporu se zájmy dítěte, mělo za následek snížení možného peněžitého zadostiučinění vůči dítěti, znamenalo by to popření satisfakční funkce zadostiučinění stejně jako jeho funkce preventivní.  I proto se NS ztotožnil se závěry odvolacího soudu ohledně stanovení výše přiměřeného zadostiučinění a dovolání vydavatelství zamítl.

    

 

 


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje