Používáte ve smlouvách rozhodčí doložky? Pak vězte, že i pokud by smlouva samotná nebyla platná, spory z ní může přesto rozhodovat rozhodce namísto soudu. Důvod, který činí smlouvu neplatnou, se nemusí vždy vztahovat i na rozhodčí doložku, byť je součástí téže smlouvy.
Účastníci smlouvy si podle zákona o rozhodčím řízení mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi bude namísto soudu rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud. Ujednání o tomto způsobu řešení sporů označujeme jako rozhodčí smlouvu, jedná-li se o samostatně sepsaný dokument, anebo jako rozhodčí doložku, je-li takové ujednání součástí hlavní smlouvy mezi účastníky (např. smlouvy o dílo či kupní smlouvy). Co když ovšem rozhodce při řešení sporu dospěje k závěru, že tato hlavní smlouva je neplatná? Znamená to, že neplatná je i rozhodčí doložka jakožto součást textu hlavní smlouvy?
Odpověď na uvedené otázky poskytuje Obchodní zákoník v ustanovení § 267 odst. 3, dle kterého by dohoda o řešení sporu byla neplatná pouze tehdy, vztahoval-li by se i na ni důvod neplatnosti hlavní smlouvy. To tedy znamená, že samotná neplatnost hlavní smlouvy automaticky nezpůsobí neplatnost rozhodčí doložky. Vždy je tudíž třeba posoudit, jaký je konkrétní důvod neplatnosti hlavní smlouvy a zda tento důvod lze vztáhnout i na rozhodčí doložku.
Interpretací citovaného ustanovení se zabýval i Nejvyšší soud ČR. V jednom ze svých rozhodnutí potvrdil názor, dle kterého smluvní praxe sice inklinuje více k založení rozhodčí smlouvy jako součásti textu jiné smlouvy, nic to však nemění na tom, že i v případě rozhodčích doložek by mohla vždy být uzavřena rozhodčí smlouva jako smlouva zcela samostatná, a to nejen z hlediska samostatné listiny, ale i v jiném čase než smlouva, ke které se váže. Platnost ujednání o řešení sporu rozhodcem, i když má podobu jen rozhodčí doložky, je tak nutno vždy posuzovat jako zcela samostatnou smlouvu, jen technicky vloženou do textu jiné smlouvy. Platnost rozhodčí doložky tedy nemůže být závislá na platnosti hlavní smlouvy a je nutno ji vždy posuzovat zcela nezávisle na platnosti smlouvy, ze které spor, jenž má být rozhodcem posouzen, vyvěrá.
V praxi se tak může stát, že důvodem neplatnosti hlavní smlouvy bude např. skutečnost, že smlouvu za obchodní společnost podepsala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a hlavní smlouva bude proto rozhodcem shledána neplatnou. V takovém případě bude nepochybně neplatná i rozhodčí doložka a autoritou nadanou k rozhodnutí sporu mezi účastníky bude místo rozhodce obecný soud.
Naopak pokud důvodem neplatnosti hlavní smlouvy bude třeba neurčitost ujednání o předmětu díla či koupě, nepovede to samo o sobě k závěru o neplatnosti rozhodčí doložky. Případný spor tak bude moci projednat a rozhodnout rozhodce, jak je předpokládáno rozhodčí doložkou.