Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který nabyl účinnosti v srpnu, poněkud převrací dosavadní terminologii užívanou v dřívějším zákoně o kolektivním investování, což může být zejména pro laickou veřejnost matoucí. Na terminologické změny se proto podívejme, stejně jako jednu z kategorií investičních fondů dle nového zákona, konkrétně na fondy kolektivního investování.
Investičním fondem se již nerozumí pouze fond kolektivního investování, který je právnickou osobou ve formě akciové společnosti. Pojem „investiční fond“ má nyní širší význam zahrnující zákonem regulované struktury správy majetku, kam spadají nejen fondy ve formě právnických osob, ale i fondy svěřenské či podílové, které právní subjektivitou nedisponují.
Investiční fondy se dle ZISIF dělí na dvě základní skupiny, a to na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů. Z uvedeného je patrné, jaký terminologický obrat ZISIF přinesl, neboť investiční fondy již nejsou částí fondů kolektivního investování, ale naopak fondy kolektivního investování jsou nyní podmnožinou investičních fondů.
Fondy kolektivního investování
Fondy kolektivního investování lze označit za investiční fondy určené pro veřejnost, neboť jejich obhospodařovatel disponuje příslušným oprávněním získávat peněžní prostředky od veřejnosti, a to bez další specifikace, tedy včetně drobných investorů.
Dělí se na dvě skupiny, na fondy standardní a speciální, což je v zásadě převzato z dosavadní právní úpravy zákona o kolektivním investování. Standardní fondy odpovídají tzv. UCITS fondům podle směrnice EU č. 2009/65/ES (UCITS IV) a jako takové disponují příslušným evropským pasem, který jejich obhospodařovateli umožňuje nabízet investice do nich i v dalších evropských státech. Speciální fondy oproti tomu požadavkům uvedené směrnice nevyhovují a výhod evropského pasu, které zakládá, čerpat nemohou (speciální fondy spadají v terminologii práva EU pod kategorii tzv. alternativních investičních fondů, které upravuje směrnice AIFMD).
Vzhledem k tomu, že jde o fondy určené pro veřejnost, podléhají fondy kolektivního investování s ohledem na ochranu investorů přísnějším regulatorním požadavkům stanovených nejenom zákonem, ale podrobně rovněž prováděcími právními předpisy. Týká se to zejména skladby majetku, který může být do fondu nabyt, investičních limitů apod. Pro investiční strategii fondu kolektivního investování vymezenou v jeho statutu platí, že ji není možné měnit (kromě případů, kdy zákon změnu výslovně umožňuje).
Znakem nové přísnější úpravy fondů kolektivního investování je mimo jiné to, že je lze založit pouze v právní formě podílového fondu nebo ve formě akciové společnosti, a to případně též akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV).