Formou zákonného opatření schválili senátoři další novelu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Přijaté zákonné opatření je de facto technickou novelou, neboť reaguje na předchozí tzv. „protikorupční“ novelu zákona o veřejných zakázkách, tj. na zákon č. 55/2012 Sb. Zákonné opatření neguje či odkládá některá zamýšlená „transparenční“ pravidla, která měla platit dle protikorupční novely právě již od 1. ledna 2014. Níže přinášíme přehled zásadních změn, které by technická novela do zadávání veřejných zakázek mohla od Nového roku přinést. Avšak pouze za předpokladu, že bude novou Poslaneckou sněmovnou potvrzena. Zda se tak stane včas, je zatím ve hvězdách.

Dvojnásobně vyšší limit

Senátoři nečekaně rozhodli o zvýšení stávajících limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na dvojnásobek oproti stávajícímu stavu. Tj. na 6 milionů Kč v případě veřejných zakázek na stavební práce a na 2 miliony Kč v případě veřejných zakázek na služby a dodávky.

Původně přitom bylo navrhováno a kabinetem premiéra Rusnoka odsouhlaseno, že dojde „pouze“ k zachování stávajících limitů ve výši 3 milionů Kč u veřejných zakázek na stavební práce a 1 milionu Kč u veřejných zakázek na služby a dodávky. Tedy že bude zrušena změna provedená protikorupční novelou, dle které se měly limity u všech veřejných zakázek malého rozsahu snížit s účinností od 1. ledna 2014 až na 1 milion Kč. To by podle názoru předkladatele a zejména podle názoru veřejných zadavatelů, kteří proti snížení brojili, neúměrně zatížilo všechny veřejné zadavatele a prodloužilo realizaci stavebních prací s hodnotou nad 1 milion Kč bez DPH.

Zvýšení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu na dvojnásobek oproti stávajícímu stavu sice uleví zadavatelům, ale bude mít za následek menší množství veřejných zakázek, o něž budou moci dodavatelé na trhu volně soutěžit. Nelze opominout ani snížení objemu veřejných zakázek, přezkoumatelných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad totiž zatím po poslední novelizaci § 112 zákona o veřejných zakázkách svou příslušnost k přezkumu zakázek malého rozsahu kategoricky odmítá.

Zrušení institutu osoby se zvláštní způsobilostí

Dobrou zprávou pro zadavatele je nepochybně i informace o zrušení institutu osoby se zvláštní způsobilostí. Ten byl zaveden rovněž transparenční novelou, avšak dosud žádná taková osoba -  údajně z finančních důvodů - nebyla pro tuto funkci vyškolena a certifikována. Pokud by tedy zákonodárce k tomuto kroku nepřistoupil, došlo by od počátku příštího roku k paralyzování zadávání nadlimitních veřejných zakázek v České republice. Případně k hromadnému obcházení zákona ze strany zadavatelů. Zákon č. 55/2012 Sb. totiž předpokládal, že se osoby se zvláštní působností budou od 1. ledna 2014 mimo jiné povinně vyjadřovat k  zadávacím podmínkám nadlimitních veřejných zakázek.

Konec začarovaného kruhu při jedné nabídce

Zákonodárce rovněž vyslyšel volání zadavatelů a upravil pravidlo, dle kterého je zadavatel až na výjimky povinen zadávací řízení zrušit, pokud na veřejnou zakázku obdržel pouze jedinou nabídku nebo pokud mu po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jediná nabídka. Ačkoliv zadavatelé budou muset i nadále (až na výjimky) rušit „první“ zadávací řízení při jediné nabídce, na konci tunelu vysvitla naděje a zadavatelé již nebudou nuceni z popudu zákonodárce a hrozícím sankcím navzdory zákon obcházet, případně se vzdávat naděje na vysoutěžení požadovaného plnění.

Zadavatel bude moci po prvním „neúspěšném pokusu“ zadat veřejnou zakázku „jedinému uchazeči“, pokud v případě (na první pokus) navazujícího zadávacího řízení splní všechny následující podmínky:

(i)  zadavatel zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem z důvodu dle § 84 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách;

(ii)  v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení; a

(iii)  v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek.

Senátoři nakonec vypustili další požadavek, aby zadávací podmínky navazujícího zadávacího řízení nezužovaly okruh možných dodavatelů.

Větší flexibilita při předkládání dokladů

Zákonodárce úpravou § 59 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách dále umožnil dodavatelům, aby v případech, kdy budou zadavatelem dodatečně vyzváni k objasnění kvalifikačních dokladů, předkládali rovněž doklady, z nichž vyplývá, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastaly i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Stávající úprava, dle které musí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě pro podání nabídek, totiž často vedla k situaci, že i jinak kvalifikovaní dodavatelé museli být z účasti v zadávacím řízení vyloučeni, neboť nebyli schopni získat dokumenty, které by prokazovaly splnění kvalifikace zpětně (např. potvrzení o bezdlužnosti, atd.).

V případě užšího řízení a jednacího řízení zákonodárce zřejmě zadavatelům od Nového roku umožní, aby uveřejňovali textovou část zadávací dokumentace na profilu zadavatele až spolu s odesláním výzvy k podání nabídek a nikoliv již spolu s odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Dále pak zákonodárce zrušil zmocnění Ministerstva pro místní rozvoj k vydání prováděcího právního předpisu, jež by stanovil seznam komodit, které budou povinně zadávané za použití elektronické aukce. Povinná účast osoby uvedené na seznamu hodnotitelů v hodnotící komisi významné veřejné zakázky a povinné předkládání oponentních posudků vládě v případě významné veřejné zakázky bylo oproti původnímu předpokladu zákonodárce odloženo o jeden rok, tj. až na 1. leden 2015.