Fyzické osoby to mají těžké, zákon o daních z příjmů se prakticky každoročně mění, a pokud chtějí zdanit své příjmy správně a přitom využít všech možností k optimalizaci daňové povinnosti bez cizí pomoci, mají před sebou nelehký úkol.
Pro řadu poplatníků je právě teď čas začít řešit, jaké příjmy za rok 2013 zdanit, co využít pro snížení daně, jaké přílohy k daňovému přiznání přiložit a z čeho zaplatit daň. Pokud včas nezplnomocní daňového poradce, který jim zajistí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání a pro zaplacení daně o tři měsíce, musí to stihnout sami do 1. dubna letošního roku.
Relativně v klidu mohou být zaměstnanci (včetně jednatelů, členů představenstva, dozorčí rady a podobně), kteří mají jen jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel za ně vše vyřídí, pokud jej o to požádají – ale ne vždy! Novinkou ve zdanění příjmů za rok 2013 je zavedení tzv. solidárního zvýšení daně. V případě příjmů ze závislé činnosti, jejichž hrubá výše (včetně nepeněžních plnění podléhajících dani) překročí za rok 2013 celkovou částku 1 242 432 Kč, se odvede vyšší daň, resp. záloha na daň. Solidární zvýšení daně se uplatnilo již u každé zálohy na daň vypočtené z příjmů zahrnovaných do základu daně, které překročily částku 103 536 Kč. Pokud příjem zaměstnance podléhá solidárnímu zvýšení daně, popř. zaměstnavatel odvedl z jeho příjmů v průběhu roku 2013 zálohu na daň, která byla zvýšena o solidární zvýšení daně (třeba jen za jeden kalendářní měsíc), nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně a zaměstnanec podat daňové přiznání.
Na co si dát pozor?
Zdanitelným příjmem je peněžní i nepeněžní plnění - například přijatá movitá věc, majetkové právo nebo služba, jejichž hodnota se stanoví podle zákona o oceňování. Řada poplatníků má příjmy ze zahraničí, které podléhají zdanění i v ČR, i když byly v zahraničí zdaněny. Víte jak zajistit, aby nebyly zdaněny dvakrát? Do daňového přiznání se neuvádějí příjmy, které nejsou předmětem daně – například úvěry a půjčky, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjmy získané darem nebo děděním (s určitými výjimkami); nebo které jsou osvobozeny od daně – jako třeba příjmy z prodeje nemovitých nebo některých movitých věcí, cenných papírů, majetkových účastí v obchodních společnostech, členských práv družstva, pokud mezi nabytím a prodejem uplynula určitá doba. Dále se do daňového přiznání neuvádějí některá plnění z pojistných produktů, z náhrady škody, příjmy z příležitostných činností, pokud nejsou vyšší než 20 000 Kč; a nebo pokud jsou v ČR zdaněny srážkovou daní – např. některé příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti, podíly na zisku z účastí na obchodních společnostech, vypořádací podíly a podíly na likvidačním zůstatku společníků, výhry a ceny z různých soutěží, některé úrokové příjmy.
Příjmy fyzických osob se podle své povahy zdaňují v jednom z pěti dílčích základů daně – příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálové zisky, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Je velmi důležité správně určit, do kterého dílčího základu daně příslušný druh příjmů patří, neboť každý z nich má svá vlastní pravidla pro to, jaké druhy výdajů a v jaké výši lze použít pro stanovení základu daně.
Pokud poplatníkům plynou příjmy z titulu spoluvlastnictví nebo na základě smlouvy o sdružení, případně podnikají za spolupráce rodinných příslušníků, je dobré znát možnosti pro rozdělení celkových příjmů na jednotlivé fyzické osoby, ale také omezení v možnosti uplatnit si slevu na dani na manžela/manželku nebo daňové zvýhodnění na děti.
Zvláštní pozornost si zasluhují tzv. odčitatelné položky, o které, ačkoli nesouvisí se zdanitelným příjmem fyzické osoby, lze snižovat základ daně. Jsou to třeba dary na veřejněprospěšné účely, zaplacené úroky ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru použitého na bytové potřeby, příspěvky na různá penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. U každé z těchto položek se vyplatí pročíst pečlivě podmínky pro jejich uplatnění, aby o ně mohl být skutečně snížen základ daně.
Podmínky pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované děti se pro některé poplatníky oproti roku 2012 významně změnily k hošímu. Poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti nebo z pronájmu, kteří uplatňují výdaje paušálem, si nemohou uplatnit slevu na manželku/manžela a daňové zvýhodnění na děti, jestliže dílčí základ z těchto příjmů nebo jejich součet je vyšší než 50 % celkového základu daně. Také důchodci si pohorší. Pokud pobírali od 1. 1. 2013 starobní důchod, nemohou si uplatnit osobní slevu na dani a zaplatí tak na dani až o 24 840 Kč více.