V rámci původního řízení Komise zkoumala možné dopady na spojení Microsoftu a Skype. Dovodila při něm, že segmenty, u kterých existuje největší překryv mezi službami obou společností, jsou segmenty rychlých zpráv, hlasové komunikace a video komunikace, uskutečňované z osobních počítačů prostřednictvím operačního systému Windows. Komise byla názoru, že chystané spojení nevyvolávalo žádné vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s vnitřním trhem. Nutno dodat, že k tomuto závěru Komise došla i v případě segmentu video komunikace, kde nově vzniklý gigant měl  dosahovat tržního podílu 80-90%. Podle Komise i přes tuto skutečnost měl být nově vzniklý subjekt vystaven konkurenčnímu tlaku. Tím Komise myslela jak tlak ze strany nových účastníků na trhu nabízejících nové produkty, tak i tlak ze strany existujících konkurentů, jako jsou například Google a Facebook. Dále Komise mimo jiné argumentovala, že ani vysoký tržní podíl nově vzniklého subjektu nemá vypovídací hodnotu o jeho konkurenční síle, a to tím spíš na rychle rostoucím trhu. 

Cisco a Messagenet však v řízení před Tribunálem tuto argumentaci Komise napadaly, když tvrdily, že Komise v rámci svého posouzení nezohlednila tzv. síťové účinky daného spojení na trhu rezidenčních komunikací (tj. komunikační služby určené široké veřejnosti), kde docházelo k překrývání služeb společnosti Microsoft (Windows Live Messenger) a společnosti Skype. Kromě toho obě žalobkyně uvedly, že vysoký společný podíl spojujících se soutěžitelů a stupeň koncentrace na trhu byly dostatečným ukazatelem existence soutěžních problémů, což mělo být pro Komisi pádným důvodem pro zahájení podrobnějšího šetření spojení. V neposlední řadě žalobkyně Komisi vytýkaly, že nesprávně posoudila konkurenční tlaky, kterým měl nově vzniklý subjekt čelit. V případě situace na trhu podnikových komunikací žalobkyně vyjádřily především obavy, že chystaným spojením by nově vytvořená kombinace zákazníků společnosti Skype a uživatelů připojených k aplikace Lync (komunikační program společnosti Microsoft) naplnila obavy z uzamčení trhu pro ostatní konkurenty.

Tribunál označil obavy žalobkyň za neopodstatněné

Tribunál především poukázal na to, že pokud má Komise schválení některého z posuzovaných spojení odmítnout, musí pro to mít dostatečně přesvědčivé důvody. Současně zmínil relevantní ustanovení výkladových pravidel Komise, dle kterých může dojít k uzamčení trhu, tj. k situaci, kdy nově vytvořený subjekt je schopen a má motivaci využít svého postavení na jednom trhu k vyloučení soutěže na trhu jiném. Dále Tribunál uvedl, že tento dopad na jiný trh musí být předvídatelný v relativně blízké budoucnosti. Kromě toho Tribunál zdůraznil,  že pokud nemá být spojení povoleno, musí být ona významná překážka hospodářské soutěži (svědčící o neslučitelnosti určitého spojení se společným trhem) přímým a okamžitým důsledkem chystaného spojení.

Tribunál také uvedl, že účinky uzamčení trhu, na které v dané věci žalobkyně poukazovaly, jsou příliš nejisté na to, aby z nich bylo možné dovodit okamžitý a přímý důsledek spojení společností Microsoft a Skype. Dále Tribunál konstatoval, že žalobkyně ani nepředložily žádný přesvědčivý důkaz, ze kterého by bylo možné dovodit, že se nově vznikající subjekt chystá strategii uzamykání trhu uplatňovat. Ve světle tohoto argumentů tak žalobu společností Cisco a Messagenet zamítl.

Na tomto rozhodnutí je zajímavé povšimnout si velmi liberálního postoje Komise, resp. Tribunálu, při posouzení spojení v oblasti elektronických komunikací. I přes velmi vysoký tržní podíl nově vznikajícího subjektu (který v tomto případě dosahoval až 90%!) nepovažuje Komise takové spojení za „strašáka“ ohrožujícího hospodářskou soutěž na rychle se rozvíjejících trzích. Významným hodnotícím prvkem na tomto typu trhů je především inovace, zatímco význam tržních podílů u nich částečně ustupuje do pozadí.