Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Zákony|Trhy & finance
Kdy je právní jednání mařící exekuci absolutně neplatné a v jakých případech je naopak třeba neplatnost aktivně namítat?

Kdy je právní jednání mařící exekuci absolutně neplatné a v jakých případech je naopak třeba neplatnost aktivně namítat?

25.1.2016
Exekuční řád rozlišuje mezi právním jednáním dlužníka po doručení vyrozumění o zahájení exekuce a právním jednáním po doručení exekučního příkazu postihujícího konkrétní majetek dlužníka. I když to v praxi nemusí být laikům zřejmé, s každým z těchto jednání jsou spojeny rozdílné právní následky.

V situaci, kdy věřitel disponuje exekučním titulem, tj. obvykle pravomocným soudním rozhodnutím, a dlužník svou povinnost uloženou tímto exekučním titulem ve stanovené lhůtě nesplní (anebo ji nesplní zcela), dochází ze strany věřitele zpravidla k iniciaci exekuce. Cílem takové exekuce je pak vynucené splnění uložené povinnosti, nejčastěji povinnosti k zaplacení dlužné částky.

Stává se, že dlužník, který svou povinnost nesplnil dobrovolně (např. ještě před podáním žaloby) a nesplnil ji ani ve lhůtě stanovené v exekučním titulu, se nadále snaží znemožnit uspokojení věřitele a činí tak i poté, kdy byl soudní exekutor pověřen k provedení exekuce. Takový dlužník obvykle podniká kroky směřující ke zbavení se svého majetku, který by za normálních okolností mohl být v rámci exekuce postižen.

Exekuční řád stanoví, že povinný neboli dlužník nesmí po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. V případě, že dlužník tuto povinnost poruší a uskutečnění právní jednání (např. uzavře kupní či darovací smlouvu), které specifikované parametry nesplňuje, jedná se o neplatné právní jednání. Takové právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese soudní exekutor, oprávněný (věřitel, který inicioval danou exekuci) či přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhavé pohledávky. Záleží tedy na samotné reakci soudního exekutora či věřitele, zda dojde k zneplatnění právního jednání.

Pokud však povinný poruší zákaz převodu majetku, který soudní exekutor označil v příslušném exekučním příkazu, bude právní jednání (smlouva) neplatné absolutně. To znamená, že není třeba, aby kdokoliv neplatnost namítal, neboť nastává automaticky.

Zatímco se tedy účinky tzv. generálního inhibitoria, které nastávají po doručení vyrozumění o zahájení exekuce, vztahují na veškerý majetek dlužníka a případné porušení povinnosti s tímto institutem spojené má za následek tzv. relativní neplatnost, porušení zákazu obsaženého v exekučním příkazu, kterým je postižen konkrétní majetek, neboli nerespektování tzv. speciálního inhibitoria vyvolává neplatnost absolutní, k níž dojde vždy, aniž by se jí kdokoliv domáhal.

Platí, že povinný může účinky zmiňovaných inhibitorií vyloučit, složí-li u soudního exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, a tím fakticky zajistí splnění účelu exekuce. Na návrh povinného může soudní exekutor též rozhodnout o tom, že povinnosti plynoucí z uvedených zákazů se nevztahují na povinným označený majetek, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Je však třeba mít na paměti, že exekuce je posledním prostředkem k vynucení splnění povinnosti a jednání, které účel exekuce zjevně narušuje, tolerovat nelze.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria Online, a.s. a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria Online, a.s. odpovědnost.
Zdroje