Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy|Trhy & finance
Transparentněji, efektivněji, ale i přísněji. Tak má být nově nakládáno s majetkem státu

Transparentněji, efektivněji, ale i přísněji. Tak má být nově nakládáno s majetkem státu

1.8.2016
Autor:
Letos na jaře nabyla účinnosti novela zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Jaké novinky novela přináší a co to bude znamenat nejen pro podnikatele?

Z hlediska podnikatelů se zákon o majetku ČR (zkráceně) nemusí na první pohled jevit zvlášť zajímavě. Pokud však mají zájem majetek patřící státu odkoupit, či naopak státu svůj majetek pronajmout, měli by zpozornět. Tento zákon totiž reguluje nakládání s majetkem státu nejen mezi jeho organizačními složkami navzájem, nýbrž i ve prospěch „nestátních“ fyzických a právnických osob. Jarní novela v tomto ohledu zavedla několik zajímavých novinek.

CRAB

Mezi hlavní cíle zmiňované novely dle její důvodové zprávy patří posílení transparentnosti a zefektivnění nakládání s nemovitým majetkem státu. Prostředkem k dosažení těchto cílů mají být dva kroky. Tím prvním je zřízení tzv. centrálního registru administrativních budov neboli CRABu, který má evidovat „budovy a další související nemovité věci“ ve vlastnictví státu, nebo ty, které jsou organizačními složkami užívány v rámci plnění funkcí státu. Tím druhým je postupné dobrovolné převádění majetku evidovaného v CRABu do rukou jediného orgánu, kterým je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových („Úřad“). Výjimkou z principu dobrovolnosti je tzv. trvale nepotřebný majetek, který musí být organizačními složkami na Úřad převeden povinně. Zákonodárce si touto „centralizací“ dle důvodové zprávy slibuje urychlení procesu nakládání s nepotřebným majetkem státu či zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Pro někoho však může být zklamáním, že CRAB není zpřístupněn veřejnosti. Zatímco registr jako takový zpřístupněn není, na webových stránkách Úřadu (http://crab.uzsvm.cz/) lze alespoň najít aktuální nabídku majetku státu.

Zpřísnění podmínek pro nakládání s majetkem státu

Nově se také zpřísňují podmínky pro nakládání s majetkem státu ve prospěch „nestátních“ třetích právnických nebo fyzických osob. Týká se to zejména převodu majetku státu z organizačních složek státu na třetí osoby a naopak pronájem nestátního majetku organizačním složkám státu.

Již před novelou platilo, že majetek státu bylo možno převést na třetí osoby pouze tehdy, jednalo-li se o tzv. nepotřebný majetek a o tento současně nebyl zájem ze strany jiné organizační složky státu. Vedle splnění podmínky nepotřebnosti a nezájmu jiných organizačních složek tak lze po novele nově učinit navíc až tehdy, „nebrání-li tomu veřejný zájem“.

Zatímco před novelou nebylo užívání a požívání majetku patřícího třetím osobám ze strany organizačních složek státu zvláště regulováno, po novele jsou podmínky v tomto směru zakotveny výslovně. Možnost organizačních složek státu například najmout si nebytové prostory třetích osob je nově omezen na případy, kdy by byl takový nájem nezbytný pro zabezpečení výkonu jejich působnosti nebo činnosti. A to navíc pouze na dobu nezbytně nutnou. Současně platí, že výše nájemného nesmí překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen a výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Konečně bude muset mít organizační složka státu v rámci nájemní smlouvy možnost smluvní vztah ukončit výpovědí.

Sankce

Novela rovněž výslovně zakotvuje sankce za porušení podmínek stanovených zákonem o majetku ČR. Těmito sankcemi jsou zdánlivost a neplatnost právního jednání. Zdánlivé právní jednání nevyvolává žádné právní následky a k jako takovému se vůbec nepřihlíží (zákon konstruuje teorii, že se o  právní jednání vůbec nejednalo). Uplatní se v případech, kdy právní jednání neobsahuje ujednání požadované zákonem o majetku ČR. Příkladem je již zmiňované ujednání umožňující organizační složce státu vypovědět nájemní smlouvu s třetími osobami. „Klasická“ neplatnost právního jednání se pak uplatní v případě porušení jiných podmínek zákona. Příkladem může být porušení cenových podmínek při zcizení státního majetku třetím osobám či naopak nájmu majetku od třetích osob.

Nejen vzhledem k těmto sankcím je potřeba si při účasti na nakládání s majetkem státu počínat nanejvýš obezřetně a důsledně.

Autory článku jsou advokát KŠB Richard Hamran a advokátní koncipientka KŠB Melanie Phamová.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Notifikace vyřízena, zapomeňte…(?)

27.2.2017
Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Ing. Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…Více
Zdroje