Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Zákony|Firmy
Nejvyšší správní soud vyjasnil otázku podmínky bezúhonnosti živnostníků

Nejvyšší správní soud vyjasnil otázku podmínky bezúhonnosti živnostníků

15.8.2016
Jednou ze základních podmínek provozování živnosti je takzvaná bezúhonnost. Za bezúhonnou osobu se přitom nepovažuje podle živnostenského zákona ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Otázkou, jakým způsobem vykládat onu „souvislost s podnikáním“, se zabýval v nedávné době Nejvyšší správní soud.

Nejprve konkrétní okolnosti: Správní orgán svým rozhodnutím zrušil panu Novákovi živnostenské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, a to z důvodu ztráty bezúhonnosti ve smyslu živnostenského zákona. Podkladem rozhodnutí správního orgánu byl pravomocný rozsudek soudu, kterým byl pan Novák uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu a trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Úřad zaujal ve věci ten názor, že není rozhodující, se kterým konkrétním předmětem podnikání úmyslný trestný čin souvisí, ani zda souvisí s podnikáním obecně. Dlužno doplnit, že pan Novák spáchal trestný čin jako jednatel společnosti v souvislosti s jejím podnikáním.

S rozhodnutím pan Novák nesouhlasil, a tak proti němu podal odvolání. To však bylo nadřízeným orgánem zamítnuto, a pan Novák se tak musel obrátit na soud. Soud následně rozhodnutí úřadu pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem, proč tak soud učinil, bylo jeho přesvědčení, že se správní orgány dostatečně nezabývaly vztahem mezi konkrétní trestnou činností pana Nováka a předmětem jeho živnostenského oprávnění a vycházely z obecné souvislosti jednání s podnikáním jako takovým.

Vzhledem k tomu, že správní orgán nepovažoval rozhodnutí soudu za správné, napadl jej kasační stížností. V té argumentoval zejména tím, že důsledky trestné činnosti pana Nováka nepochybně dopadají na veškerou jeho podnikatelskou činnost, a zrušení živnostenského oprávnění je proto vhodným prostředkem k ochraně základních práv a svobod třetích sob. Zároveň úřad vyjádřil přesvědčení, že bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona musí zohledňovat i to, že některé podnikající fyzické osoby jsou činné jako členové statutárního orgánu společnosti a spáchají trestný čin právě při podnikání právnické osoby. V neposlední řadě rozporoval správní orgán i závěr soudu o tom, že posouzení souvislosti trestného činu (spáchaného úmyslně a za nějž byl pachatel odsouzen) s podnikáním jako takovým je obecně nedostačující.

Jakým způsobem vykládat onu „souvislost s podnikáním“ nakonec musel rozlousknout až Nejvyšší správní soud. Ten k věci uvedl, že otázku, jestli má trestná činnost takovou souvislost s podnikáním, že způsobuje ztrátu bezúhonnosti ve smyslu živnostenského zákona, je třeba zodpovědět v kontextu konkrétní věci a živnostenského oprávnění. Podle jeho názoru musí být ona souvislost ve všech případech odůvodněna vztahem ke každé jednotlivé podnikatelské činnosti. K tomu soud doplnil, že výklad podmínky bezúhonnosti, dle kterého trestný čin spáchaný v souvislosti s některou z podnikatelských činností osoby je automaticky důvodem pro zrušení všech jejích živnostenských oprávnění, neúměrně zasahuje do základního práva podnikat, a je tak v rozporu s ústavou.

Závěrem je tak možné shrnout, že je v tomto směru třeba vždy zkoumat, zda má trestná činnost souvislost s konkrétním živnostenským podnikáním. V případě, že tato souvislost nebude shledána, znamenalo by zrušení živnostenského oprávnění nejen nepřiměřený, ale zcela neopodstatněný zásah do práva na podnikání.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria Online, a.s. a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria Online, a.s. odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Notifikace vyřízena, zapomeňte…(?)

27.2.2017
Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Ing. Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…Více
Zdroje