Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek: Jaké výjimky se budou týkat poskytování právních služeb?

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek: Jaké výjimky se budou týkat poskytování právních služeb?

3.10.2016
Autor:
Koncem dubna byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o zadávání veřejných zakázek, jenž s mírným zpožděním zapracovává příslušnou evropskou legislativu. Jeho šestiměsíční, tzv. legiskvakanční doba se již chýlí ke svému konci a zákon tak vstoupí v účinnost 1. října 2016 a nahradí (zruší) mj. dosavadní zákon o veřejných zakázkách (ZVZ).

Zákon přináší do úpravy zadávání veřejných zakázek několik koncepčních změn, jež by měly usnadnit a zefektivnit proces výběru vhodného dodavatele. Uchazečům o veřejné zakázky by zákon naopak měl umožnit jejich snazší získávání.

Jednou z otázek, která se dočkala významné proměny, je úprava obecných výjimek ze standardního zákonného postupu. Podstatnou změnou je už samotné celkové pojetí rozsahu výjimek. Zatímco obecné výjimky obsažené v současném ZVZ vylučovaly pro určité případy působnost ZVZ jako celku (pomineme-li veřejné zakázky malého rozsahu zadávané veřejným zadavatelem), obecné výjimky uvedené v novém zákoně vylučují působnost pouze té jeho části, upravující zadávací řízení. To znamená, že ačkoli zadavatel nebude od 1. října 2016 při zadání veřejné zakázky spadající do obecných výjimek vázán postupem zadávacího řízení, bude přesto muset respektovat ostatní části zákona, přičemž v praxi půjde zřejmě zejména o dodržování zásad zadávání veřejných zakázek, jimiž jsou transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace. Kromě této koncepční změny zákon počítá také s několika novými případy výjimek, při jejichž naplnění nebude muset zadavatel zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Jedním z nich je avizovaný výběr poskytovatele právní služby.

Je třeba dát pozor na to, že tato výjimka nezahrnuje všechny právní služby bez rozdílu, nýbrž uvádí jejich omezený výběr. Zadavatel tak nebude povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, půjde-li o právní služby:

1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů;

2. které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1;

3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin; nebo

4. při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.

Nadále se v tomto článku budu věnovat právním službám uvedeným v bodě jedna a dva, neboť právě ty jsou pro jeho téma podstatné.

Skutečnost, že zadavatelé nebudou muset realizovat zadávací řízení, aby vybrali vhodného poskytovatele právních služeb, je sama o sobě velice pozitivní změnou oproti předchozí úpravě. Poskytování právních služeb je totiž natolik specifické odvětví, že k němu lze jen s obtížemi přistupovat jako k ostatním veřejným zakázkám na služby. Zařazení zakázek na specifické právní služby do obecných výjimek odůvodňuje několik velmi důležitých aspektů. Prvním z nich je důvěra klienta v advokáta, kterou nelze za žádných okolností hodnotit objektivně. Dalším velmi podstatným faktorem je pak potřeba rychlosti, tedy rychlého poskytnutí služby, jež může být v některých věcech zcela stěžejní, a na rozdíl od například smluvní agendy nelze poskytování uvedeného okruhu právních služeb prakticky plánovat. Zejména tyto a další významné předpoklady výběru tvoří soubor kritérií, jejichž naplnění nelze v zadávacím řízení zcela zabezpečit.

Stručně řečeno tedy zákon nevyžaduje, aby byl poskytovatel specifických právních služeb vybrán v rámci zadávacího řízení, nicméně umožňuje tyto služby „objednávat“ tzv. napřímo. Zavedení výše popsané výjimky proto jak z pohledu zadavatelů, tak z pohledu poskytovatelů právních služeb představuje jednoznačně pozitivní změnu a jsem přesvědčen, že v naprosté většině případů bude stejně tak vnímáno v praxi.

Jak již bylo uvedeno, zákonná výjimka ze své podstaty zahrnuje pouze určitý, výše vymezený, okruh právních služeb, jež lze zadat bez organizace zadávacího řízení. Nelze samozřejmě vyloučit, že následná aplikační praxe odkryje určité mezery ve znění této výjimky, a to zejména ve vztahu k základním zásadám zákona. Tyto totiž zůstávají v platnosti i v případě výjimek, obdobně, jako tomu v případě ZVZ bylo u veřejných zakázek malého rozsahu zadávaných veřejným zadavatelem.

Zaměříme-li se na obsahové vymezení předmětné výjimky, v budoucnu by se mohlo jevit jako problematické omezení jejího rozsahu na právní služby týkající se zejména tzv. sporných řízení. V prvé řadě je nutno podotknout, že se výjimka nevztahuje například na právní služby týkající se problematiky smluvní. Lze sice jistě souhlasit, že stejně jako ve sporu (ať už soudním či jiném), musí důvěra mezi klientem a jeho advokátem existovat např. při nemovitostní nebo akviziční transakci, stejně jako hraje roli při výběru poskytovatele právních služeb v „nesporné“ agendě požadavek na předchozí spokojenost s poskytnutím služby. Na druhou stranu může být namítáno, že v tomto okruhu věcí absentuje akutní požadavek rychlosti poskytnutí právní služby a na rozdíl od věcí „sporných“ lze v těchto případech potřebu právní služby předpokládat a plánovat, a tedy za tímto účelem realizovat zadávací řízení. Přesto, že se tedy na tuto část právních služeb výjimka nevztahuje, zákon dává zadavatelům možnost, jak tyto nezahrnuté právní služby „objednávat“ mimo zadávací řízení. Taková možnost se nabízí v případě, kdy okolnosti nasvědčují tomu, že se dotčená věc (například plnění ze smlouvy) s vysokou pravděpodobností stane předmětem (soudního či jiného) řízení, s nímž zákon ve výjimce počítá. Uvedená konstrukce je nicméně zvláštní v tom, že lze jen velmi obtížně s předstihem stanovit míru pravděpodobnosti, s jakou z určitého právního vztahu v budoucnu vznikne relevantní spor. Z tohoto úhlu pohledu bude proto zajímavé sledovat, jak si s podmínkou aplikace obecné výjimky v zákoně poradí rozhodovací praxe, když zřejmě bude na ní, aby stanovila, co se myslí „vysokou pravděpodobností“ vzniku sporu o předmět plnění veřejné zakázky (například smluvní dokumentaci, kterou jako veřejnou zakázku dodal „přímo“ vybraný poskytovatel právní služby).

Ačkoli jsem nastínil potenciálně problematická hlediska nového zákona o zadávání veřejných zakázek, je nutno uzavřít, že jeho přijetí je bezpochyby dobrou zprávou pro osoby účastnící se procesu zadávání veřejných zakázek. Nad to ale bude mít nový zákon jistě pozitivní dopad na průběh výběru vhodných dodavatelů, který by se do budoucna měl stát pružnějším, transparentnějším a zejména by měl více zohledňovat zájmy a potřeby jak zadavatelů, tak uchazečů o veřejné zakázky.

Autorem článku je Mgr. Tadeáš Vraspír, koncipient Kocián Šolc Balaštík.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria Online, a.s. a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria Online, a.s. odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Notifikace vyřízena, zapomeňte…(?)

27.2.2017
Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Ing. Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…Více
Zdroje