Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy
Porušení péče řádného hospodáře: Jak mohou členové orgánů a společnosti vypořádat újmu?

Porušení péče řádného hospodáře: Jak mohou členové orgánů a společnosti vypořádat újmu?

8.11.2016
Autor:
Péče řádného hospodáře představuje soubor poměrně přísných povinností, které musí dodržovat každý člen voleného orgánu právnické osoby. V reálném světě se nezřídka stane, že sám člen orgánu právnické osoby dopředu nemůže vědět, zda svým jednáním povinnost péče řádného hospodáře porušuje, či ne, i když jedná dle svého nejlepšího vědomí. V jiných případech pak může být zjevné, že k porušení péče řádného hospodáře a ke vzniku újmy skutečně došlo, a společnost a člen orgánu mají zájem takovou situaci řešit.

Právní úprava obchodních korporací, kterým je určité podnikatelské riziko vlastní, sice přináší členovi orgánu určitou obranu, pokud prokáže, že při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládal, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, nicméně ani zde nelze v některých případech dopředu říct, jak by dané jednání člena orgánu posoudil soud. Pokud si však člen voleného orgánu např. neuchoval dostatečné podklady, na základě nichž rozhodnutí učinil, je velmi pravděpodobné, že by se mu před soudem neporušení péče řádného hospodáře nepodařilo prokázat (důkazní břemeno, co se týče otázky porušení povinnosti péče řádného hospodáře, leží na členovi orgánu). Zákon o obchodních korporacích tak přináší další možnost, jak s újmou, kterou člen orgánu porušením péče řádného hospodáře způsobil, naložit, a to uzavření smlouvy o vypořádání újmy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Předně je třeba zdůraznit, že odpovědnost člena orgánu není možné omezit dopředu. Pouze v okamžiku, kdy z protiprávního či alespoň značně sporného jednání člena orgánu vznikne společnosti újma, je možné zvážit, zda povinnost člena orgánu k její úhradě nemodifikovat či mu ji úplně neprominout. Tato možnost není výhodná pouze pro daného člena orgánu, ale mohou ji využít i ostatní členové orgánu, především statutárního, když jsou - sami vázáni povinností péče řádného hospodáře - postaveni před mnohdy nelehkou otázku, zda po jiném členu orgánu újmu vymáhat či nikoli. Dohoda s daným členem orgánu se může ukázat jako optimální řešení.

Možnost uzavřít smlouvu o vypořádání újmy obsahuje § 53 odst. 3 a 4 zákona o obchodních korporacích. Smlouva o vypořádání újmy vyžaduje souhlas valné hromady, a to kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou všech společníků. Dotčený člen orgánu, je-li zároveň společníkem, na valné hromadě nevykonává hlasovací právo, pokud by mu měla být prominuta povinnost nahradit škodu. Jako každé rozhodnutí valné hromady i rozhodnutí o souhlasu s uzavřením smlouvy o vypořádání újmy může být napadeno u soudu. Prohlásí-li soud takové rozhodnutí valné hromady za neplatné, je dle zákona zneplatněna i samotná smlouva o vypořádání újmy.

V prvních měsících účinnosti zákona o obchodních korporacích bylo sporné, zda je na základě této právní úpravy možné povinnost k náhradě újmy pouze smluvně upravit, či i zcela prominout. Nakonec převládly argumenty připouštějící i možnost úplného prominutí újmy., což je reflektováno i v návrhu novely k zákonu o obchodních korporacích, kde možnost dohodnout se na zániku povinnosti k náhradě újmy výslovně uvedena.

Co vše tedy může být obsahem dohody o vypořádání? Bude samozřejmě záležet na konkrétních okolnostech případu, nicméně obecně připadá v úvahu nastavení splátkového kalendáře, snížení odměny, částečné prominutí újmy anebo právě její úplné prominutí.

Vzhledem ke skutečnosti, že mnohdy nebude jisté, v jaké výši újma vlastně vznikla, může být součástí smlouvy o jejím vypořádání rovněž dohoda o narovnání mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Při sjednávání smlouvy o vypořádání však členové statutárního orgánu, kteří ji za obchodní korporaci budou uzavírat, nesmí zapomínat, že jsou stále sami vázáni povinností péče řádného hospodáře. Uzavření takové smlouvy budou muset být schopni obhájit. To bude možné především v případě, že dotčený člen orgánu, s nímž má být smlouva o vypořádání újmy uzavřena, je pro obchodní korporaci nepostradatelný, a je tak v zájmu samotné obchodní korporace, aby vzájemné vztahy mezi ní a takovým členem orgánu, plynoucí z jeho povinnosti k náhradě újmy za porušení péče řádného hospodáře vůči ní, byly i bez zdlouhavého soudního řízení vypořádány.

Autor: Jana Guričová


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Notifikace vyřízena, zapomeňte…(?)

27.2.2017
Před koncem roku 2016 se vyjednávacímu týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pod vedením paní náměstkyně Ing. Lenky Kovačovské podařil vskutku husarský kousek – takřka na poslední chvíli bylo vydáno stanovisko Evropské komise (EK), kterým byla za kompatibilní s právními předpisy EU označena a shledána veřejná podpora výroby elektřiny z OZE (obnovitelných zdrojů energie) realizovaná v energetických zdrojích uvedených do provozu mezi lety 2006 - 2012. Na české energetické scéně zavládlo nadšení. „Výplata podpory obnovitelným zdrojům v České republice je v souladu s českou i evropskou legislativou a výplatě ani výběru peněz nic nebrání“, nechal se v této souvislosti slyšet ministr průmyslu a obchodu. Je však otázkou, zda je takové nadšení na místě…Více
Zdroje