Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy
K některým případům možné konkurence škody a bezdůvodného obohacení

K některým případům možné konkurence škody a bezdůvodného obohacení

12.11.2018
Autor:
Ke zmenšení majetku určitého subjektu (věřitel) může dojít mj. v důsledku porušení povinnosti nebo také v důsledku toho, že na jeho úkor se někomu dostalo plnění bez právního důvodu nebo z důvodu, který odpadl. Hovoříme pak o škodě, nebo o bezdůvodném obohacení. Jde-li skutečně o škodu, pak tu hradí (napravuje) věřiteli ten, kdo porušením svých povinností zapříčinil její vznik. Obohacení je povinen vydat obohacený ochuzenému (věřiteli), na jehož úkor je získal. Splněním předpokladů pro jeden z nároků je vyloučen druhý z nároků.

Případy bez možnosti volby, vůči komu a který nárok uplatnit

Podle již dlouhodobě ustálené judikatury NS ČR platí obecně, že o bezdůvodném obohacení a povinnosti vydat je ochuzenému věřiteli lze ve vztahu mezi těmito subjekty uvažovat pouze tehdy, jestliže u toho, kdo zmenšením majetku získal prospěch, nejsou splněny předpoklady odpovědnosti za škodu vůči věřiteli. Jinak řečeno: vznikla-li škoda (tj. zmenšení majetku poškozeného, popř. ušlý zisk), došlo-li k porušení povinnosti a vznikla-li tato škoda v důsledku onoho porušení povinnosti, bude se věc muset řešit v režimu odpovědnosti za škodu. Pokud se však majetek věřitele zmenšil, aniž jsou dány předpoklady odpovědnosti za škodu, a někdo z onoho zmenšení měl prospěch tak, že získal plnění zejména bez právního důvodu či z důvodu, který odpadl, bude se věc řešit v režimu úpravy institutu bezdůvodného obohacení.

Případy s možností volby

Může ovšem nastat i situace, že v důsledku porušení povinnosti skutečně vznikne jak škoda, tak i bezdůvodné obohacení. Nejvyšší soud ČR řešil případ, kdy na základě převodních příkazů podepsaných funkcionáři subjektu A, byl z jeho účtu převeden obnos na účet subjektu B. Mělo tím dojít k uhrazení smluvní pokuty za porušení smluvní povinnosti A vůči B. Následně však vyšlo najevo, že pokuta nebyla sjednána platně a že příkaz k převodu funkcionáři neměli dát. O co se majetek A zmenšil, o to si B „polepšil“. Zmenšení majetku A, vzniklé porušením povinnosti funkcionářů, představuje škodu, kterou jsou mu povinni uhradit. Zvětšení majetku B představuje obohacení získané na úkor A bez právního důvodu (popř. z důvodu, který odpadl). Subjektu A tak vznikly současně dva nároky: vůči jeho funkcionářům nárok na náhradu škody a stejně velký nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči B. Subjekt A tak vystupuje v roli poškozeného i ochuzeného současně a současně má jako věřitel samostatné nároky vůči dlužníkům, jimiž jsou jednak jeho funkcionáři – škůdci, a jednak obohacený, který získal plnění bezdůvodně.

Ze závěrů, které NS ČR přijal v této věci, lze pro případy takového souběhu nároků dovodit tyto zásady:

  • obecně není vyloučeno, aby to, co je z pohledu věřitele vůči škůdci škodou, bylo z jeho pohledu vůči obohacenému bezdůvodným obohacením; věřitel může vystupovat současně v roli poškozeného i v roli ochuzeného;

  • jestliže věřiteli vznikne nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku škůdcova porušení povinnosti, není tím vyloučeno, aby mu vzniklo také právo na vydání bezdůvodného obohacení, které získala jiná osoba na jeho úkor právě díky zmíněnému porušení povinnosti, a naopak;

  • jsou-li pak u věřitele skutečně splněny předpoklady jak pro nárok na náhradu škody, tak pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení, může takový věřitel požadovat plnění (i jen) od kteréhokoli z těchto dlužníků, popř. od všech současně;

  • uplatněním jednoho není podmíněno uplatnění druhého z těchto dvou nároků;

  • neplatí, že by si věřitel musel vybrat, nebo že by uplatnění, vymáhání či uspokojení jednoho z odpovídajících nároků mělo přednost před druhým;

  • věřitel se může domáhat každého z těchto nároků samostatnou žalobou;

  • v rozsahu plnění jednoho z takovýchto dlužníků zaniká nárok věřitele i vůči druhému (ostatním) z nich (nejde tu však o případ solidarity dlužníků)

  • věřiteli se ale nesmí dostat celkově větší částky, než o jakou přišel.

Pro druhý okruh případů bude dále namístě dostatečně vzít na zřetel požadavek péče řádného hospodáře. Při respektu k němu lze doporučit, aby byly uplatněny a vymáhány nároky jak vůči škůdcům, tak vůči obohaceným. Zvýší se tím pravděpodobnost navrácení hodnoty majetku do stavu před jeho zmenšením. Nejde tu však o tzv. solidaritu dlužníků, kdy jsou tito povinni plnit solidárně, což se jinak v rozsudku vyjadřuje slovy, že žalovaní jsou povinni plnit společně a nerozdílně. Pro předmětnou situaci se někdy používá označení „falešná solidarita“, kdy podobnost s „pravou“ solidaritou spočívá toliko v tom, že věřiteli se nemůže dostat celkově více, než o kolik přišel.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.7.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje