Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí
Pojmy internetová stránka a internetové stránky. Jaký je rozdíl?

Pojmy internetová stránka a internetové stránky. Jaký je rozdíl?

26.03.2019
Autor:
Pojmy internetová stránka a internetové stránky nejsou v žádném českém zákoně definovány. Řada právních předpisů však tyto výrazy používá. Je mezi nimi nějaký rozdíl? Je, jak plyne z čerstvého rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 1. 2019 zabýval otázkou, zda v případě, že vykonatelný rozsudek ukládá povinnost zveřejnit omluvu na konkrétní internetové stránce (např. www.xxx.cz), může být tato povinnost splněna zveřejněním omluvy v jakémkoli pododdíle internetových stránek (např. www.xxx.cz/sdeleni). Dospěl přitom k závěru, že nikoli.

Internetová stránka versus internetové stránky

Nejvyšší soud při řešení uvedené otázky vycházel z toho, že česká terminologie není jednotná ani ustálená v používání pojmů internetová (či též webová) stránka a internetové (či též webové) stánky. Někdy se různé pojmy užívají k označení téhož, zatímco naopak tentýž pojem může být užíván v různých významech. Původní anglická terminologie ovšem zřetelně rozlišuje mezi pojmy „web site“ a „web page“. Česká terminologie tyto anglické výrazy dle Nejvyššího soudu rozlišuje pomocí jednotného a množného čísla, kdy se pojmem „internetové stránky“ („web site“) rozumí souhrn jednotlivých webových stránek sjednocených pod určitou doménou a dohromady tvořících určitou webovou prezentaci, a pojmem „internetová stránka“ („web page“) naopak jednotlivá webová stránka, která se zobrazí v okně internetového prohlížeče, pokud je do adresního řádku zadána konkrétní adresa.

Pojmy „internetová stránka“ a „internetové stránky“ je tak dle Nejvyššího soudu nepochybně nutno rozlišovat. Pokud by soudní rozhodnutí ukládalo povinnost zveřejnit omluvu na internetových stránkách www.xxx.cz (v množném čísle), potom by bylo možné splnit tuto povinnost zveřejněním omluvy v jakékoli části těchto webových stránek. Tedy ať už na úvodní (hlavní) stránce www.xxx.cz nebo v jakémkoli pododdíle (včetně například www.xxx.cz/sdeleni). Jestliže však má být omluva zveřejněna na internetové stránce www.xxx.cz (v jednotném čísle), je třeba tím rozumět právě a jen tuto jednu konkrétní internetovou stránku, a nikoli kteroukoli internetovou stránku (pododdíl), jež je součástí webové prezentace. Pokud je přitom internetová stránka www.xxx.cz zároveň úvodní stránkou, lze uložené povinnosti dostát jedině zveřejněním omluvy právě na této konkrétní, a v tomto případě i úvodní internetové stránce.

Na základě výše uvedených úvah Nejvyšší soud uzavřel, že v posuzovaném případě nebyla splněna povinnost vymáhaná v exekuci, neboť na konkrétně uvedené stránce www.xxx.cz omluva zveřejněna nebyla, ani zde nebyl odkaz směřující přímo k textu omluvy, a omluvu na www.xxx.cz/sdeleni tak mohl nalézt pouze ten, kdo ji cíleně hledal, což jistě nebylo smyslem rozhodnutí nalézacího soudu.

Správná praxe

Popsané rozhodnutí Nejvyššího soudu je bezesporu užitečným vodítkem při formulaci tzv. petitu, tedy návrhu výroku soudního rozhodnutí, kterého se navrhovatel v soudním řízení domáhá. Současně je odpovědí pro ty, kdo řeší, jakým způsobem splnit povinnost stanovenou v soudním rozhodnutí, které ukládá zveřejnění určitého textu v prostředí Internetu. Závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu však mohou být zobecněny i pro povinnosti stanovené právními předpisy.

I přes absenci zákonné definice pojmů internetová stránka a internetové stránky tyto výrazy používá značené množství právních předpisů. Výraz v množném čísle (internetové stránky) je obsažen např. v §1830 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 330a odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 7 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 24 odst. 8 zákona č. 234/2014, o státní službě, § 31 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a v mnoha dalších. Výraz v jednotném čísle (internetová stránka) je potom obsažen např. v § 330a odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 7 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 195 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád a v mnoha dalších.

Používání těchto pojmů v právních předpisech přitom zpravidla odpovídá rozlišování, jak jej vyložil Nejvyšší soud. Při zvažování, v jaké části internetových stránek zveřejnit tu kterou informaci vyžadovanou právními předpisy, by tedy mělo být bráno v potaz, zda má být informace uveřejněna na internetových stránkách (v množném čísle), což by odpovídalo možnosti uveřejnění informace v jakékoli části internetových stránek, anebo na internetové stránce (v jednotném čísle), což by měla být ta stránka, která se v internetovém prohlížeči zobrazí, pokud uživatel zadá do adresního řádku konkrétní adresu. Uživatel bude přitom do adresního řádku zadávat adresu, která je veřejnosti komunikována jako webová stránka, na které je daná informace uveřejněna. Zpravidla se jedná o adresu hlavní (úvodní) webové stránky, na které by pak ovšem měla být daná informace skutečně zveřejněna a uživatel by se k ní neměl tzv. „proklikávat“, a to někdy i velmi složitě přes několik úrovní odkazů. Tento systém prokliků by nemusel obstát v testu toho, zda je informace dostupná jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy, jak v řadě případů právní předpisy ukládají.

Autor: Petra Mirovská, advokátka Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.07.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje