Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Zákony
Nové nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb: Necelý rok do účinnosti

Nové nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb: Necelý rok do účinnosti

13.09.2019
Autor:
Dne 20. června 2019 bylo schváleno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb („Nařízení“), které má vstoupit v účinnost dne 12. července 2020 a jehož cílem je regulovat vybrané aspekty právních vztahů mezi poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a uživateli těchto služeb – podnikateli, kteří jejich prostřednictvím nabízejí své zboží a služby.

Nařízení přináší v prvé řadě jednotnou definici online zprostředkovatelské služby, kterou bude každá služba, která kumulativně splní následující kritéria:

a) představuje služby informační společnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535;

b) umožňuje podnikatelským uživatelům nabízet zboží nebo služby spotřebitelům s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí mezi těmito podnikatelskými uživateli a spotřebiteli, bez ohledu na to, kde jsou tyto transakce nakonec uzavřeny;

c) je poskytována podnikatelským uživatelům na základě smluvních vztahů mezi poskytovatelem těchto služeb a podnikatelskými uživateli, kteří nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům.[1]

Jedná se tedy o definici poměrně širokou, která nepochybně zahrne internetové vyhledávače a online platformy typu Booking, AirBnB nebo Uber.

Nařízení dále sjednocuje vybrané aspekty poskytování online zprostředkovatelských služeb, zejména stanovuje základní požadavky, které musejí splňovat podmínky poskytování takových služeb, povinné kroky poskytovatele v případě omezení, pozastavení nebo ukončení poskytování služeb, nebo povinnost poskytovat informace o existenci a principech jakéhokoliv rozdílného zacházení ve vztahu ke zboží a službám, které jsou prostřednictvím dané online zprostředkovatelské služby nabízeny. Nařízení rovněž stanovuje základní povinnosti při vyřizování stížností a oprávnění organizací a sdružení, která mají oprávněný zájem na zastupování podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, a veřejných subjektů zřízené v členských státech, domáhat se žalobou k příslušným soudům plnění příslušných požadavků Nařízení poskytovateli online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovateli internetových vyhledávačů.

Přestože se požadavek na zvýšení transparentnosti a zmírnění nerovnosti mezi poskytovatelem a uživatelem při poskytování online zprostředkovatelských služeb bezpochyby jeví jako legitimní, nejsou změny, které Nařízení přináší, zdaleka pouze vítané, především proto, že mnoho z nich se jeví být spíše jen formální povahy. Kritické hlasy zaznívají zejména k ustanovení, která stanovují požadavky na podmínky poskytování zprostředkovatelských služeb, týkajících se práv duševního vlastnictví.

Ustanovení článku 3 odst.1 Nařízení tak lze například vytknout, že se soustředí mnohem spíše na formu a prezentaci příslušných ustanovení podmínek poskytování služby, nežli na jejich obsah a praktické důsledky. V praxi přitom mnohdy není hlavním problémem nedostatečná srozumitelnost ustanovení podmínek poskytování služby, ale spíše skutečnost, že tyto podmínky svojí povahou představují adhezní smlouvu, vyžadující od uživatele ve vztahu k obsahu, chráněnému právem duševního vlastnictví, který je využíváním online zprostředkovatelské služby dotčen, buď přímo převod práv duševního vlastnictví, nebo udělení časově a územně neomezené licence k užití takového obsahu. Důsledky takového ustanovení jsou přitom uživateli – podnikatelskému subjektu – obvykle dobře známy, otázkou zůstává spíše, jsou-li mu menší újmou než stav, kdy by danou online zprostředkovatelskou službu vůbec nevyužíval. Pro tyto situace však Nařízení zřejmě řešení nenabízí.[2]

Spíše než výrazné zlepšení postavení uživatelů online zprostředkovatelských služeb ve vztahu k právům duševního vlastnictví, která jsou nebo mohou být v důsledku užívání online zprostředkovatelské služby dotčena (a obdobně rovněž i ve vztahu k mnohým dalším aspektům, jichž se Nařízení dotýká), lze tak jako nejmarkantnější důsledek aplikace Nařízení předpokládat nutnost formálních úprav ve smluvní dokumentaci poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb.

[1] Čl. 2 bod 2 Nařízení.

[2] Srov. Pavis, Mathilde. The EU Regulation on fairness in the platform economy is a let down for intellectual property. The IP Cat, 2019 [onlne] dostupné z http://ipkitten.blogspot.com/2019/07/the-eu-regulation-on-fairness-in.html .


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Tomáš SequensTomáš Sequens

Energetické prázdniny 2018 – co nás po nich čeká a nemine

26.07.2018
Klimaticko-energetický balíček 20–20–20, Zimní energetický balíček, Evropská energetická unie, snížení energetické spotřeby o 20%, závazný cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie na 27%, indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 27%, stejně indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti na 32,5%, soutěžní nabídkové řízení OZE - všechna tato hesla a termíny maně krouží kolem nás již tak dlouho, až se zdá, že nemají žádný skutečný obsah a smysl. Opak je však pravdou – a možná je právě na čase, abychom se pokusili si jejich reálný význam připomenout, abychom měli představu, co nás čeká v „příštím školním roce“.Více
Zdroje