Zákonem č. 33/2020 Sb. (dále též „novela“), kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), došlo mj. k významným změnám zasahujícím do oblasti uplatňování společnických práv na valných hromadách kapitálových společností, které v tomto článku ve stručnosti shrnujeme.
1. Účast třetích osob na valné hromadě
Stávající úprava doznala změn v okruhu osob, jejichž účast na valné hromadě zákon výslovně připouští. Jak v případě s.r.o. (viz § 168 odst. 3 ZOK), tak i a.s. (viz § 399 odst. 2 ZOK) zákonodárce nově výslovně zakotvuje pravidlo, že se společníkem či akcionářem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba (např. odborní poradci), ledaže toto právo bude vyloučeno ve společenské smlouvě, resp. ve stanovách. Lze tak doporučit zvážení, zda a případně jak práva společníků a akcionářů na účast jimi určené třetí osoby upravit v zakladatelském právním jednání odlišně.
Tyto osoby se zapisují do listiny přítomných na zasedání valné hromady (viz § 188 odst. 2 a § 413 odst. 1 písm. b) ZOK). V poměrech s.r.o. dále platí, že společník musí společnosti doložit, že jeho doprovázející osoba je zavázána ke stejné mlčenlivosti jako společník.
2. Právo podávat návrhy a protinávrhy, právo na vysvětlení a hlasovací právo
Novela přináší rovněž změny v oblasti práv akcionářů podávat návrhy a protinávrhy, když ruší dosavadní § 361 odst. 2 ZOK, čímž je postaveno na jisto, že akcionáři mohou podávat návrhy a protinávrhy k příslušným záležitostem zařazeným na pořad jednání valné hromady i přímo na zasedání valné hromady, ledaže bude ve stanovách zvolena odlišná úprava. Odpadají tak úvahy, zda je přípustné hlasovat o návrzích a protinávrzích vznesených až v průběhu konání valné hromady, a tedy nikoli doručených společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady.
Zákonodárce zasáhl i do úpravy uplatňování práva na vysvětlení přímo na valné hromadě. V případě písemných žádostí o vysvětlení podávaných na zasedání valné hromady novela odstranila dosavadní pravidlo uvedené v § 357 odst. 2 ZOK in fine, dle něhož musela být písemná žádost o vysvětlení podána po uveřejnění pozvánky na valnou hromadu a před jejím konáním. Novela tak sjednocuje pravidla pro ústně i písemně podané žádosti o vysvětlení, když žádosti o vysvětlení v obou formách mohou být vzneseny přímo na zasedání valné hromady, nicméně ve stanovách lze určit, že písemné žádosti o vysvětlení musí být podány před konáním valné hromady.
Co se změn ve výkonech hlasovacího práva týče, nově je v § 135 odst. 3 ZOK postaveno na jisto, že v s.r.o. lze vytvořit podíly, s nimiž není spojeno hlasovací právo. Vždy ale platí, že v s.r.o. musí existovat alespoň nějaký podíl, s nímž bude hlasovací práva spojeno. Stejně tak je možné vydat i akcie bez hlasovacího práva (viz § 276 odst. 2). V případě a.s. však nesmí objem akcií bez hlasovacích práv přesáhnout 90 % základního kapitálu společnosti.
Zákon dále nově stanovuje, že hlasovací právo společníka může být sistováno mimo jiné též z důležitých důvodů předvídaných společenskou smlouvou, např. v případě střetu zájmů (viz § 137 odst. 1 písm. e) ZOK). Shodné pravidlo platí i v poměrech a.s. (viz § 426 písm. e) ZOK). Je tak vhodné zvážit, zda v zakladatelském právním jednání nebude v konkrétním případě vhodné přistoupit k vymezení specifických důležitých důvodů pro sistaci hlasovacích práv společníků či akcionářů.
V poměrech s.r.o. nadto došlo k rozšíření sistace hlasovacího práva v případech předvídaných v § 173 odst. 1 písm. a) až c)[1] ZOK i na osoby jednající ve shodě se společníkem, jenž má sistována hlasovací práva, a tudíž k explicitnímu překonání závěrů dosavadní judikatury,[2] která již nebude použitelná.
Novela již rovněž nepočítá s tím, že společník nepřítomný na valné hromadě bude moci dodatečně vykonat své hlasovací právo, nově je připuštěno pouze dodatečné projevení souhlasu s přijetím rozhodnutí o změně společenské smlouvy zasahujícího do práv nebo povinností společníka (viz § 174 ZOK).
3. Napadání platnosti usnesení přijatých valnou hromadou
Co se napadání platnosti usnesení přijatých valnou hromadou týče, novela v souladu s recentní judikaturou nově výslovně uvádí, že podmínkou pro případný soudní přezkum přijatých rozhodnutí je zásadně podání protestu, který musí být odůvodněný, a to i v případě společníků nebo akcionářů, kteří na zasedaní valné hromady přítomní nebyli. Uvedené pravidlo neplatí, pokud příslušný společník nebo akcionář nepodal protest ze závažného důvodu. V případě s.r.o. navíc novela výslovně připouští možnost odchylného ujednání ve společenské smlouvě, dle něhož nebude podání protestu předpokladem možnosti napadení platnosti usnesení přijatých valnou hromadou u soudu (viz § 183 odst. 4 ZOK). Tuto možnost doporučujeme zvážit.
Dále nebude nově nutné, aby protestující požádal o zaznamenání obsahu protestu do zápisu z valné hromady. Obsah protestu je nově povinnou náležitostí zápisu z valné hromady bez dalšího.
[1] Dle něhož společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem, nebo o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.
[2] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 29 Cdo 649/2015.
Autor: Filip Buchta, advokátní koncipient Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.