Kodeterminace, tedy právo zaměstnanců volit ze svých řad část členů dozorčího orgánu akciové společnosti, bylo znovuzavedeno novelou č. 458/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“), účinnou od 14. ledna 2017. S účinností novely č. 33/2020 Sb. („Velká novela ZOK“) dochází k 1. lednu 2021 k vyřešení několika vyvstalých výkladových problémů, které s sebou znovuzavedení povinné zaměstnanecké participace přineslo.
Dosavadní právní úprava
Nyní je kodeterminace upravena v ustanovení § 448 ZOK, v souladu s kterým musí být 1/3 dozorčí rady akciové společnosti s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru volena zaměstnanci společnosti. Stanovy společnosti mohou stanovit odlišný počet členů dozorčí rady volený zaměstnanci, avšak počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci nesmí překročit počet členů volených valnou hromadou společnosti.
Stávající strohá právní úprava však nebyla dostačující a narážela na mnohé výkladové problémy a právní nejistotu. Nebylo mimo jiné postaveno na jisto, zdali se povinná zaměstnanecká participace uplatní i v případě monistických akciových společností.
Dále dosavadní právní úprava rovněž neobsahuje dostatečnou úpravu aktivního a pasivního volebního práva a není z ní ani zřejmé, k jakému okamžiku musí mít akciová společnost ve vztahu k povinné zaměstnanecké participaci rozhodný počet zaměstnanců.
Nová právní úprava
Novelizovaná úprava povinné zaměstnanecké participace je v mnohém inspirována úpravou již obsaženou v obchodním zákoníku ve znění účinném od 1. ledna 2001. Nově je vloženo ustanovení § 448a ZOK, které dle důvodové zprávy reaguje na nedostatečnost stávající úpravy povinné zaměstnanecké participace a na výkladové problémy, které se k ní váží.
V novém znění ustanovení § 456 ZOK, kdy dle důvodové zprávy v zájmu zvýšení právní jistoty zákonodárce nahradil dosavadní odkazovací ustanovení výslovnou úpravou, je již postaveno najisto, že povinná zaměstnanecká participace se uplatní pouze u akciových společností s dualistickou vnitřní strukturou.
S účinností od 1. ledna 2021 je rovněž výslovně určen okamžik, k jakému musí mít akciová společnost rozhodný počet zaměstnanců. V souladu s druhou větou novelizovaného ustanovení § 448 ZOK zaměstnanci volí ze svých řad členy dozorčí rady, pokud v první den účetního období, v němž má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady, má společnost 500 zaměstnanců v pracovním poměru.
Nová právní úprava též dává jasnou odpověď na otázku, zdali musí být zaměstnanci zvolený člen dozorčí rady zaměstnancem společnosti. V nově vloženém § 448a ZOK je výslovně stanoveno, že zvolen může být pouze zaměstnanec společnosti. Jak uvádí důvodová zpráva, tak právě skončení pracovního poměru tedy znamená zánik zaměstnancova členství ve voleném orgánu. Zákon však umožňuje výjimku pro bývalé zaměstnance, kteří za trvání svého členství v dozorčí radě odešli do důchodu. Tato výjimka však musí být upravena ve stanovách společnosti. Aktivní volební právo pak náleží pouze zaměstnancům v pracovním poměru ke dni volby členů dozorčí rady, pokud tak stanoví volební řád, je možná i nepřímá volba prostřednictvím volitelů. Volba prostřednictvím volitelů rozhodně najde uplatnění v případě společností s větším počtem zaměstnanců.
Velká novela ZOK s sebou přináší i doposud chybějící úpravu organizace a pravidel (tj. volební řád) volby a odvolání členů dozorčí rady společnosti volených z řad zaměstnanců společnosti. Novelizovaná úprava pak stanoví, že příprava a následné schválení volebního řádu bude náležet představenstvu společnosti. Pokud ve společnosti působí odborová organizace a/nebo rada zaměstnanců, bude nezbytné, aby představenstvo nejprve volební řád s nimi projednalo. Závěrem je třeba zmínit, že nová úprava již rovněž i výslovně zakotví možnost dovolat se soudního přezkumu platnosti volby nebo odvolání člena dozorčí rady společnosti voleného zaměstnanci.
Autor: Filip Šperl, advokátní koncipient Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.