Washington 19. září (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) včera překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Banku k tomuto kroku přiměla situace na úvěrových trzích, kvůli které už v srpnu snížila diskontní sazbu. Fed základní úrok naposledy snížil v červnu 2003 a dnešním výrazným snížením sazeb připustil, že se snaží odvrátit hrozbu recese.
"Růst ekonomiky v prvním pololetí pokračoval mírným tempem, ale napjatá situace na úvěrových trzích by mohla zintenzivnit pokles na trhu bydlení, čímž by se hospodářský růst mohl ještě více zbrzdit," píše se ve zprávě, kterou banka vydala po schůzce Federálního výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC). Ten o sazbách v rámci Fedu rozhoduje.
Akciový trh na zprávu o prudkém snížení úroků zareagoval silným růstem. Hlavní Dow Jonesův index těsně před zveřejněním rozhodnutí sice vykazoval růst, ale jen mírný. V několika vteřinách po uvolnění tiskové zprávy začal prudce růst a zakrátko měl zisk kolem dvou procent.
Fed spolu se základním úrokem, takzvanou sazbou na federální fondy, snížil i diskontní sazbu. Ta klesla rovněž o půl procentního bodu a je na 5,25 procenta. Kvůli nižším sazbám se ale snížila atraktivita dolaru pro zahraniční investory, takže kurz americké měny se vůči euru snížil na nové minimum 1,3964 USD/EUR. K japonskému jenu se dolar vzdal části předchozích zisků a pohyboval se kolem 115,36 JPY.
"To je tedy trochu překvapivé, jak je vidět i z reakce akciových futures na index S&P . Myslím, že Fed nám velmi agresivně ukázal, že má všechno pod kontrolou," neskrýval nad krokem centrální banky údiv hlavní analytik trhu komodit ve společnosti OptionsExpress Mike Zarembski.
Spolu s akciemi výrazně vzrostly ceny většiny komodit. Měď zdražila asi o dvě procenta a cena zlata se dostala nad 730 dolarů za troyskou unci. To je nejvíce za 28 let. Ze stejného důvodu se zvyšují i ceny ropy, kde stále přetrvávají obavy z poklesu zásob a dalšího růstu poptávky.
Ekonomika začala pociťovat problémy už v létě, kdy se v plné síle projevila krize na hypotečním trhu. Ta se následně přenesla na úvěrové trhy a začala snižovat důvěru mezi bankami. Výsledkem byl nedostatek kapitálu na běžný provoz, takže centrální banka musela několikrát zasahovat a nabídnout komerčním bankám pomoc.
Centrální banka tímto krokem podle analytiků zahájila cyklus uvolňování měnové politiky, v jehož rámci postupně snižuje sazby na neutrální úroveň. Za tu se většinou považují základní sazba na čtyřech procentech, nebo mírně nad ní.
Nižší úrokové sazby snižují splátky úvěrů včetně hypoték, takže pokles úroků je dobrou zprávou pro všechny, kdo jsou zadluženi. Naopak pro střadatele znamená pokles úroků nižší výnosy na bankovních vkladech; obecně přitom platí, že od nižších sazeb se odvíjejí i výnosy z jiných aktiv, včetně například dluhopisů.
"Vývoj inflačního jádra se letos mírně zlepšil, výbor ale soudí, že zde určitá inflačního rizika přetrvávají. Vývoj inflace proto budeme dál velmi pozorně sledovat," uvedl dále Fed v doprovodném komentáři. Podle analytiků je Fed v hodnocení situace velmi opatrný a dává najevo obavy z negativních dopadů nynějších otřesů na finančních trzích.
Na akciový trh by snížení úroků mělo mít příznivý vliv. Podnikům se totiž snižují náklady na obsluhu dluhu, takže jsou schopny snáze zvyšovat zisk. V dobách klesajících úroků mají firmy zpravidla i lepší podmínky ke své další expanzi.
Základní úrok v USA je i po dnešním kroku centrální banky jeden z nejvyšších ve vyspělém světě. Například v eurozóně je nyní základní sazba na čtyřech procentech, předpokládá se ale, že se bude ještě zvyšovat. To je i jeden z hlavních důvodů růstu eura vůči dolaru. V České republice je nyní základní úrok na 3,25 procenta.