Frankfurt (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání nechala měnovou politiku beze změn a základní úroková sazba zůstala na 4,25 procenta. Prezident banky Jean-Claude Trichet poté na tiskové konferenci naznačil, že úroky se nebudou měnit ani v dohledné budoucnosti. Podle něj totiž i přes ekonomický útlum zůstávají silné inflační tlaky a inflace se do žádoucího rozmezí nevrátí dříve než v roce 2010.
"Obnovíme cenovou stabilitu během roku 2010 - nechci být konkrétnější," řekl Trichet. V létě meziroční inflace v zemích eura vystoupila na rekordní čtyři procenta, což je dvojnásobek dvouprocentní úrovně, považovanou ECB za maximum žádoucího růstu cen.
Trichet uvedl, že ekonomika zemí eura prožívá nyní slabé období, poté však mluvil hlavně o inflačních rizicích vyvěrajících z růstu cen komodit a z vývoje mezd. Odbory v Evropě nyní vzhledem ke zvýšené inflaci požadují vesměs výrazný růst mezd, který by mohl situaci vysoké inflace prodloužit.
Eurozóna se nyní potýká s poklesem hospodářského růstu, který ve druhém čtvrtletí vedl k prvnímu mezičtvrtletnímu poklesu hrubého domácího produktu v historii eurozóny. Propad zaznamenaly největší země eura Německo, Francie a Itálie, kterým nyní hrozí recese.
Pro ECB je však největším problémem inflace, která zůstává vysoko nad stanoveným cílem. ECB tak pro snižování úroků, kterým by podpořila ekonomiku měnové unie, nemá dost prostoru.
Devizový trh reagoval zpočátku na přiznání ekonomické slabosti eurozóny poklesem eura vůči dolaru. Poté však evropská měna ztráty smazala, protože Trichet dal jasně najevo, že inflační rizika zůstávají příliš vysoká. Analytici očekávají, že ECB přikročí ke snížení úroků až někdy během příštího roku.
"Trichet konstatoval, že rizika ohrožující cenovou stabilitu přetrvávají, že úroveň inflace je stále znepokojivá, že růst mezd se zrychluje a že existují velké obavy z následných dopadů mzdového růstu na inflaci. Zní to jako od někoho, kdo uvažuje o zmírnění měnové politiky v dohledné době? To sotva," komentoval agentuře Reuters Trichetova vyjádření Alan Ruskin z Greenwich Capital.
Názor, že ECB letos sazby snižovat nebude, dále potvrdila nová prognóza banky, která předpovídá v eurozóně ještě vyšší inflaci než dosud. Meziroční inflace letos by měla dosáhnout v průměru 3,5 procenta proti červnové prognóze 3,4 procenta. V příštím roce banka očekává inflaci v průměru 2,6 procenta, zatímco dosud předpokládala 2,4 procenta.
Naopak prognózu ekonomického růstu ECB snížila. Pro letošní rok odhaduje růst HDP na 1,4 procenta proti dosavadní předpovědi 1,8 procenta. V příštím roce by se růst v zemích eura měl zpomalit na 1,2 procenta. Odhady jsou vypracovány ekonomy ECB a bankovní rada je oficiálně neschvaluje.
Americká centrální banka (Fed) nechala před měsícem na posledním zasedání svého měnového výboru úroky beze změn a základní sazba pro mezibankovní úvěry zůstává na dvou procentech. Zatímco ale v eurozóně se perspektivně čeká snižování úroků, v USA by v se dohledné budoucnosti měly sazby začít spíše zvyšovat, zvláště pokud bude zdejší ekonomika pokračovat v oživení. Tento protisměrný vývoj vyvolal v létě na devizovém trhu výrazné oživení dolaru vůči euru i dalším měnám, a to mimo jiné přispělo k prudkému poklesu cen ropy a dalších komodit.