Praha (ČTK) - Prezident Václav Klaus dnes vetoval zákon, který obchodním řetězcům za zneužití tržní síly hrozil pokutou až deset milionů korun. Podle Klause norma nevhodně reguluje vztahy mezi dodavateli a odběrateli na maloobchodním trhu a vykazuje řadu legislativních nedostatků. ČTK o tom informoval prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Zákon měl sloužit ke kontrolování prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Obchodníci normu kritizovali, naopak její přijetí podporovali zemědělci a potravináři.
"Zákon neposkytuje ochranu před možným zneužitím ekonomické síly obchodních řetězců. Bez ohledu na platnost jiných zákonů ukládá zákazy, které představují nepřiměřený zásah do smluvní volnosti a zasahuje do již platných právních předpisů," uvedl prezident. Chování obchodníků podle něj upravuje například zákon o ochraně hospodářské soutěže. Klaus také připomněl, že normu velmi podobného obsahu Poslanecké sněmovně vrátil již v červnu 2006. "Dnešní podoba zákona je ještě méně přijatelná, než ta před čtyřmi lety," dodal Klaus.
Největší nebezpečí prezident údajně vidí v dopadu na spotřebitele. "V případě platnosti tohoto zákona hrozí zvýšení cen i zúžení nabízeného sortimentu, protože obchodníci se velmi pravděpodobně budou snažit vyhnout dopadům zákona a raději budou nakupovat jen u velkých výrobců a dávat přednost dovozům před nákupy u domácích producentů," poznamenal.
Obchodníci dnes Klausovo rozhodnutí vetovat zákon regulující vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli přivítali. "Byl to zatím nejhorší návrh v této oblasti," řekl dnes ČTK viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) a jednatel sítě hypermarketů Globus Petr Vyhnálek, který dnes nechtěl spekulovat o dalším osudu tohoto legislativního návrhu při opětovném hlasování ve sněmovně.
Podle prezidenta SOCR Zdeňka Juračky by nový zákon v případě schválení zdeformoval smluvní vztahy na tuzemském maloobchodním trhu a poškodil zejména menší české výrobce potravin. Jejich podíl na trhu by v budoucnu mohl klesnout, protože obchodníci by kvůli obavám ze sankcí raději dali přednost zahraničním dodavatelům. Nový zákon by podle Juračky mohl také přispět k růstu cen potravin.
Podle původního návrhu skupiny poslanců měl problematiku potenciálního zneužívání tržní síly upravit "etický kodex", který by povinně vypracovávaly jednotlivé obchodní řetězce a na jehož dodržování by dohlížel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Namísto toho byl podle Klause přijat zákon, do něhož byla pozměňujícím návrhem vložena desetistránková příloha zákazů a regulací.
Juračka poukázal na nedávnou analýzu Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, podle které je zákon špatně napsaný, není potřebný a může poškodit tržní vztahy mezi obchodníky a dodavateli. Analýza VŠE například upozornila na to, že návrh pracuje s řadou pojmů, které platná právní úprava nezná, jako je například daň z obratu. "Z textu zákona je zřejmé, že nebyl připraven odborníky," stojí v analýze VŠE.
Návrh poslanců ČSSD ukládal hlavně obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat třeba cenové podmínky nebo údaje o snižování cen. Zákon měl pevně stanovit, že za zboží musí být zaplaceno nejdéle do 30 dnů od jeho dodání. Řetězce by nesměly prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily. Tento zákaz se neměl vztahovat na rychle se kazící zboží nebo sezonní výrobky.