Vstupují Spojené státy do ztracené dekády?

Bob Doll, investiční ředitel pro akciové trhy ve společnosti BlackRock Inc., pro Bloomberg TV uvedl, že ekonomika USA prochází cyklickým oživením a nehrozí jí stejný scénář, jakým prošlo Japonsko. Mezi hlavní důvody patří to, že ceny na realitním trhu v Japonsku klesly ve srovnání s USA dvojnásobně, valuace na japonském akciovém trhu byly ve srovnání se Spojenými státy trojnásobné. Japonsko tedy mělo větší bublinu a Fed snížil sazby rychleji než BoJ. Navíc exporty v USA nyní procházejí boomem. „Je to oživení, ale pomalejší, než je obvyklé,“ dodal Doll. Nicméně korporátní sektor má podle něho „hromadu hotovosti“, kterou může použít na investice, akvizice či tvorbu pracovních míst. Ekonomiku naopak brzdí situace na úvěrovém trhu, do druhé recese ji však nestáhne.

David Rosenberg, hlavní ekonom společnosti Gluskin Sheff & Associates Inc., během tohoto rozhovoru pro Bloomberg TV upozornil, že Japonsko neprošlo jedním desetiletím ztraceného růstu, ale dvěma, a jeho problémy dále pokračují. USA jsou sice dynamičtější ekonomikou, podle ekonoma ale projdou podobným vývojem jako Japonsko. To je podle něho extrémní případ ekonomiky, která si prodělala období snižování dluhu. Našlo by se 45 podobných případů a „USA jsou někde uprostřed“, uvedl Rosenberg.

Podle jeho odhadu byl růst USA ve čtvrtém čtvrtletí způsoben ze dvou třetin cyklem zásob. V této fázi cyklu, tedy dva roky po začátku recese, by HDP Spojených států - soudě podle historického vývoje - mělo být již 5 % nad posledním vrcholem. Produkt se ale stále nachází 2 % pod úrovní dosaženou na posledním vrcholu, uvedl ekonom a dodal: „Pokud se podíváme na nezaměstnanost, vidíme, že bychom v této fázi měli vytvářet alespoň 150 000 pracovních míst za měsíc, místo toho jich 30 až 40 tisíc ztrácíme. A potrvá pět až sedm let, než se dostaneme na plnou zaměstnanost. Do té doby se ekonomika bude podobat ekonomice Japonska poté, co praskla jeho bublina.“ Za klíčový vedoucí indikátor lze považovat trh s bydlením, který se i přes vládní podporu opět otáčí směrem dolů, uvedl Rosenberg. Problémem je také to, že růst poptávky v ekonomice dosáhne 3 %, růst potenciální nabídky bude ale 4%, produkční mezera se nebude zmenšovat, ale naopak a to vyvolá deflační tlaky.

(Zdroj: Bloomberg TV)