Snižování veřejných výdajů v důsledky vlny fiskální konsolidace, která se vzedmula v Evropě, spolu s přetrvávající nervozitou na trzích zřejmě povede k pomalejšímu zvyšování sazeb na evropském kontinentu než na druhé straně Atlantiku, uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík. Tento vývoj by přitom podle něho mohl mít vliv i na českou měnovou politiku.
Tomšík se v rozhovoru nechal slyšet, že předpokládá, že nárůst sazeb ve světě bude spíše pozvolný. „V USA sice již je oživení s hospodářským růstem přes 2 procenta, finanční sektor ale zůstává stále křehký a situace kolem hypoték stále není klidná. Evropské ekonomiky jsou zatím hluboko pod svým potenciálem a navzdory oslabujícímu euru v Evropě neroste poptávka tak, aby tlačila na růst inflace,“ shrnul současné hospodářské podmínky člen bankovní rady ČNB a dodal, že se domnívá, „že evropské sazby se budou zvyšovat s citelným zpožděním za americkými.“
I když české sazby nemusejí nutně následovat vývoj sazeb ECB, jak ukázalo naposledy nečekané snížení úrokových sazeb na začátku května na historicky nejnižší úroveň 0,75 procenta (pro hlasovali Tůma, Singer, Hampl a Tomšík), zpoždění v utahování měnové politiky na západ od nás nemusí zůstat zcela bez vlivu na rozhodování bankovní rady ČNB. „V našem modelu určitá vazba mezi zahraničními (zejména evropskými) a českými sazbami samozřejmě je (zejména skrze měnový kurz), takže odklad ve zvyšování úroků v zahraničí by nepřímo mohl mít vliv na české úroky. Zároveň ale musím připomenout, že faktorů, které naše rozhodnutí ovlivňují, je mnohem více a české sazby nemohou jednoduše kopírovat vývoj sazeb v zahraničí,“ řekl Tomšík a zopakoval, že pro ČNB je při rozhodování o sazbách důležitý hlavně výhled inflace.
Na konci minulého týdne se k českým sazbám vyslovil i další člen bankovní rady ČNB. Viceguvernér Miroslav Singer v rozhovoru pro Reuters použil metaforu přirovnávající cyklus uvolňování měnové politiky k předmětu, jenž se noří do sklenice naplněné vodou a želatinou. Rychlost ponoru se u dna snižuje, což znamená, že je pro bankovní radu obtížné dál snižovat sazby. "Pro bankovní rady je těžší snižovat sazby. Stále to cítím. Sazby jsou bezprecedentně nízko," uvedl Singer a k dalšímu vývoji dodal: "Možná na té želatině nesejde a prostě zůstaneme chvíli tam, kde jsme, a pak se začneme pohybovat vzhůru. To si lze určitě představit."
Vladimír Tomšík dále v dnes publikovaném rozhovoru HN vysvětlil na současných událostech, proč vidí rozpočtové škrty a všeobecnou fiskální konsolidace jako jedinou, i když bolestivou, cestou, jak se vyhnout paradoxní situaci kdy to, že státy nešetří a žijí na dluh, může snížit celkovou poptávku a ekonomický růst: „Jak jsme viděli na příkladu Řecka a aktuálně i na příkladu Maďarska, tak špatná fiskální pozice může vést k tomu, že úroky z vládních papírů prudce vzrostou, a to má samozřejmě značně negativní důsledky pro poskytování úvěrů lidem a firmám.“ Mezi soukromými a veřejnými výdaji prokazatelně existuje vztah vytěsňování, který se dostaví, když vlády zaplavují trh svými dluhopisy a vytěsňují tak soukromý dluh a soukromé výdaje na zboží a služby.
(Zdroj: HN, ČNB, čtk, Reuters)