Aktuální situace v mexickém zálivu nevypadá zrovna růžově. Ropa z plošiny, která se zhroutila již 20. dubna 2010, stále uniká a odčerpávání do tankeru se nezdá být udržitelným řešením. Velkou část středy navíc muselo být odsávání přerušeno, protože došlo k nárazu podmořského robota, který operoval v hloubce u porušeného potrubí. Robot narazil do odčerpávajícího zařízení a to muselo být z důvodu bezpečnosti odstaveno. Tento systém zatím dokáže odčerpat do přistaveného tankeru přibližně 16 tisíc barelů ropy denně. Dodatečný systém, který fungoval i po celou středu umožňuje ropu spalovat a zastaví tak únik dalších 10 tisíc barelů. Odhady reálně unikajícího černého zlata se ale stále zvyšují a tak zatím jediným řešením pro zastavení katastrofy zůstává navrtání odlehčovacích vrtů, které ale budou dokončeny až v srpnu.
Smutný obrázek ropné skvrny, která ničí veškerou vegetaci a pobřeží, zmírnilo pouze povolení amerických úřadů, které opětovně zpřístupněly 20.700 kilometrů čtverečních lovišť, kde již nejsou po ropné skvrně žádné známky. Zbylých 32 % federálních vod v Mexickém zálivu ale zůstává pro rybáře nadále zapovězeno. Mezitím byla zrušena dividenda společnosti , která se zaručila, že vytvoří fond ve výši 20 mld. USD, aby v příštích pěti letech pokrýval ztráty způsobené ekologickou katastrofou. Americký prezident Barack Obama na první pohled zvítězil, když se musel postavit proti britských investičních fondů, které naopak měly na zachování dividendy velký zájem. Podle nového průzkumu veřejného mínění to ale není s Obamovým tak jednoznačné. Důvěra v amerického prezidenta totiž klesla o pět procent a poprvé za jeho mandát tak v průzkumu převažovali lidé, kteří nejsou s jeho vládou spokojeni.
Dopadů ale může být mnohem více. Akcie před 14ti dny silně rostly po prohlášení společnosti, že je připravena za škody zaplatit. Nyní se ale spekuluje kolik doopravdy může vygenerovat finančních prostředků, aby škody pokryla. Anonymní zdroj, který zná investiční plány společnosti oznámil, že bude ke krytí napáchaných problémů zapotřebí až 50 mld. USD. Analytik Oppenheimer & Co., Fadel Ghett prohlásil, že bude vážně hrozit bankrot, pokud náklady stoupnou nad 100 mld. USD, pak už by záleželo pouze na spoluúčasti partnerů, jako , kterým by však nejdříve musela být dokázána právní odpovědnost na katastrofě.
Bankrot by ale nebyl potrestáním jen pro , ale pro celý ropný sektor a další odvětví. Britský gigant, který loni vydělal přes 16 mld. USD totiž zaměstnává 23 000 Američanů, ze kterých operují v Mexickém zálivu různí geologové, počítačoví experti a specialisté na hloubkové vrty. Britská firma a její zkušení vyjednávači navíc představují pro americkou vládu strategického partnera, který dokáže konkurovat Ruským rivalům i na trzích, které by byly Američanům nepřístupné. provozuje dvě ropné věže a ropovod v Kaspickém moři a je tak hlavní společností operující na Ázerbajdžánském trhu.
Nejsmělejším krokem britské společnosti byl obchod v Iráku za 20 mld. USD, který znamenal zvýšení tamní produkce o 2 mil. barelů za den. Iráčané tak posílily svou roli v regionu a navíc tak zaznamenaly výrazný příspěvek k ekonomickému růstu. Prodejem aktiv by mohli Američané také najít své ruské, či čínské rivaly poblíž jejich břehů. Zánik tak velké společnosti - jakou je - by znamenalo přeskupení na celém ropném trhu a značnou ztrátu americké vyjednávací pozice. V centru zájmu asijských firem by se mohly objevit i aktivity v Norsku. Sám Obama 16. června prohlásil: „BP je silná a spolehlivá společnost. Je v obecném zájmu, aby tomu tak bylo i nadále.“
Ať už to je pokles obliby amerického prezidenta, ztráta pracovních míst, útlum celého sektoru, nebo zpomalení ekonomického růstu v zemích rozvojových i vyspělých, katastrofa v Mexickém zálivu bude asi ještě pár let pokračovat a to bez ohledu na to, zda odlehčovací vrty nadobro zastaví únik černého zlata. Akcie od května propadly o 50 %, na svá historická minima kolem 333 pencí a pořád se investorům nezdají dostatečně levné…