Norilsk vykupuje vlastní akcie za 252 USD/kus. Akcie v Moskvě přidávají 4 %

Největší světový těžař palladia a niklu, ruský gigant Norilsk Nickel, dnes v 17 hodin moskevského času (15:00 středoevropského) zahájí program výkupu vlastních akcií za 252 USD za kus, a také akcií emitovaných ve formě amerických depozitních stvrzenek - po 25,2 USD za kus. Nabídka bude platit do 21. ledna a může být prodloužena, oznámila dnes těžařská společnost v prohlášení zaslaném e-mailem. Norilsk tak hodlá získat vlastní akcie v hodnotě až 4,5 mld. USD. Na moskevské burze titul roste o 4 %.

Norilsk nabídne stávajícím akcionářům zpětný odkup, aby tak „neutralizoval negativní efekty“ konfliktu mezi akcionáři, jelikož hliníkárenský gigant RusAl, který v Norilsku drží 25% podíl, včera odmítl nabídku na prodej tohoto podílu za 12 mld. USD. Investoři doufali v úspěch nabídky, která by vyřešila dlouhodobý spor mezi akcionáři, konkrétně mezi Olegem Děripaskou, hlavním akcionářem RusAlu, a Vladimirem Potaninem, jenž ovládá Norilsk. Posledně jmenovaný údajně nashromáždil dostatečné hotovostní rezervy buď na odkoupení 25% podílu RusAlu, nebo menšinových podílů ostatních akcionářů. Externí finanční pomoc prý nepotřebuje.

Agentura Reuters s odvoláním na akcionáře Norilsku uvedla, že firma byla včera ochotna zvýšit svoji nabídku až na 14 mld. USD. Děripaska však požadoval až 16 mld. USD, což však management Norilsku odmítl, protože měl obavy o finanční situaci společnosti. Podle výpočtu agentury Reuters tržní kapitalizace čtvrtinového podílu Norilsku nyní činí 10,65 mld. USD.

Konflikt mezi Potaninen a Děripaskou se táhne již delší dobu. Magnáti se nemohou shodnout na strategii firmy a výplatách dividend. Naděje investorů na dohodu posílily i zprávy, že dva přední akcionáři Rusalu, Michail Prochorov a Viktor Vekselberg, prodej podílu podporují.

Přijetí dohody by navíc umožnilo těžce zadluženému RusAlu ozdravit rozvahu. V době komoditního boomu si Děripaska u západních bank napůjčoval miliardy dolarů, v době krize pak firmu musel před insolvencí zachraňovat Kreml – finanční injekcí 4,5 mld. USD.