Plánované sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 20 procentech způsobí skokové zvýšení meziroční míry inflace o 3 až 3,5 procenta. V nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
"Zatím všechny analýzy potvrzují, že ten krok by měl zvýšit meziroční míru inflace na 3 až 3,5 procenta. Ale to zvýšení by bylo pouze jednorázové, v dalších letech už by se neopakovalo. V minulosti jsme tady měli už daleko větší nárazy a nezpůsobilo to žádné výraznější problémy," zdůraznil Kalousek.
Čtyřčlenné rodině se dvěma dětmi se podle jeho propočtů zvýší náklady měsíčně zhruba o 500 korun. "Ovšem sleva na dani na jedno dítě se zvýší o tři tisíce korun ročně, pro rodinu se tak nic nezmění. Pouze přenášíme zátěž z přímých daní na nepřímé, což je podle nás správný krok," je přesvědčen.
Podle propočtů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) by se však meziroční míra inflace mohla zvýšit zhruba až na šest procent. "Je nutné si uvědomit, že aktuálně se v desetiprocentní sazbě DPH nepohybují pouze potraviny. Jedná se i o teplo, vodu, dopravu, nebo zdravotnické pomůcky," upozornil předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.
Jiné odhady hovoří o zvýšení nákladů na obyvatele zhruba o 200 – 400 korun měsíčně. „Ty odhady se mohou objektivně lišit, každá rodina má jiný košík spotřeby a některé položky zůstanou v desetiprocentní sazbě,“ připomněl Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB, který v současnosti pracuje ve společnosti Deloitte ČR.
Rozdělení potravin do desetiprocentní a dvacetiprocentní sazby DPH podle něj rozhodně není systémové. Zatímco například mléko by mělo spadat do snížené sazby, mléčné výrobky už ne. „Je to politický kompromis, ostatně jako všechno, co důchodovou reformu provází. Nic ekonomicky racionálního za tím rozhodně nehledejte,“ varoval Niedermayer.
Sám Kalousek přiznal, že zachování některých položek v desetiprocentní sazbě považuje za nešťastné. „Já tomu nerozumím. Zoufale jsem bojoval za to, aby tady žádné výjimky nebyly a aby bylo toto zvýšení výdajů sociálně slabším skupinám kompenzováno. Tenhle návrh není sociálně spravedlivý. Ale náš koaliční partner na tom trval tak důrazně, že buď mohla být dohoda s touto podmínkou, nebo také nemusela být dohoda vůbec žádná,“ svěřil se ministr.
Podle návrhu vládní koalice se každý obyvatel ČR bude moci rozhodnout, zda si nechá dobrovolně snížit odvody ze sociálního pojištění o tři procentní body na účty penzijních společností. V tomto případě však bude muset přidat další dvě procenta ze svého. Tato skutečnost je trnem v oku odborům i levici. „Takové vyvedení prostředků okrade velkou část společnosti, která navíc utrpí zvýšením sazby DPH. Při třech procentech to ročně dělá 36 miliard korun. Za 30 let tak přejde kapitálovým fondům do jejich kapes bezpracně zhruba bilion korun. A tohle zaplatí občané vyšší DPH. To je neakceptovatelné,“ míní Zavadil.
Předseda KSČM Vojtěch Filip takový krok dokonce označil za zločin na veřejných prostředcích. „Stát určí pár privátních vlastníků. Ti budou mít profit z toho, že jim někdo bude 25 let dávat prostředky a sami budou vysmátí. Občané nemají žádnou garanci, že ty peníze někdy dostanou. Jedná se o privatizaci státní moci pro úzkou skupinu bankéřů,“ řekl Filip.
Podle Kalouska naopak konkurence bude tlačit dolů náklady. „Musí dojít k důslednému oddělení vkladů od majetku akcionářů. Tam musí být doslova čínská zeď,“ zdůraznil. „Navíc, bude-li někdo chtít mít své soukromé prostředky jisté, může spořit výhradně do státních dluhopisů. To znamená ještě větší jistotu, než se spoléhat na průběžný systém,“ dodal ministr.