Snížení daní z energií, zejména z elektřiny, dnes těm členským zemím EU, které si to mohou dovolit, doporučil komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Na tiskové konferenci ve Štrasburku po jednání Evropské komise tento zástupce unijní exekutivy uvedl, že tím hlavní města pomohou vyrovnat růst cen související s válkou na Blízkém východě.
"Pokud máte možnost snížit daně z energií, zejména z elektřiny, existuje zde obrovský potenciál," prohlásil komisař. Podle Jörgensena by takové opatření mohlo snížit účty spotřebitelů v průměru až o 200 eur (přes 4850 Kč) ročně. Podle Bruselu tvoří daně a různé poplatky zhruba 25 procent ceny elektřiny pro domácnosti a přibližně 15 procent ceny pro podniky.
V souvislosti s válkou na Blízkém východě Evropská unie situaci "velmi pečlivě sleduje, aby bylo možné rozhodnout, zda je třeba přijmout mimořádná opatření", podotkl komisař. Zmínil také probíhající jednání s Mezinárodní energetickou agenturou o případném využití strategických zásob ropy.
Podle Jörgensena zatím v Evropě nehrozí problém s dodávkami energie; situace je však odlišná v některých jiných částech světa. "Jsme si také velmi dobře vědomi toho, že se situace vyvíjí velmi rychle a že je tu i otázka cen (energií), kterou musíme brát velmi vážně,“ dodal.
Za napětím na energetických trzích stojí obavy, že konflikt na Blízkém východě vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán by mohl dlouhodoběji narušit dodávky energetických surovin. Ceny ropy v noci na pondělí kvůli tomu překročily hranici 100 dolarů za barel a přechodně se vyšplhaly až na nejvyšší úrovně od poloviny roku 2022. Později však klesly zpět do blízkosti 90 dolarů za barel. Přispěly k tomu Trumpovy výroky o blížícím se konci války s Íránem a o připravovaném zrušení některých ropných sankcí.
Ceny energií v Evropě byly již před současnou krizí vyšší než ve Spojených státech a v Číně a unijní představitelé byli pod tlakem zejména průmyslu, aby přišli s nouzovými opatřeními, poznamenala agentura Reuters. "U fosilních paliv jsme zcela závislí na drahém a nestabilním dovozu, což nás staví do strukturální nevýhody oproti ostatním regionům. Současná krize na Blízkém východě nám jasně připomíná zranitelnosti, které to vytváří," poznamenala dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie dodala, že považuje za "strategickou chybu", že se Evropa "obrátila zády ke spolehlivému a dosažitelnému zdroji nízkoemisní elektřiny".
Evropská komise dnes rovněž v rámci představování nového energetického balíčku uvedla, že Evropská investiční banka (EIB) v příštích třech letech investuje 75 miliard eur do energetické infrastruktury, aby pomohla vylepšit elektrické sítě v Evropě a pokusila se tak snížit růst cen.
"Jsme na tuto situaci mnohem lépe připraveni než v únoru 2022,“ uvedl komisař Jörgensen k současnému dění s tím, že EU mnohem více diverzifikovala dodávky energie. Před rokem 2022 získala Evropa z Ruska přibližně 40 procent svého plynu, dnes jsou hlavními dodavateli EU Norsko a Spojené státy.