Za posledních deset let se v ČR průměrný hrubý finanční majetek na osobu zdvojnásobil, s tempem růstu 7,4 procenta ročně se však ČR drží spíše na chvostu a hluboko pod průměrem regionu (16,3 procenta). Vyplývá to ze studie o bohatství světa “Global Wealth Report” zveřejněné v pondělí.
S průměrným hrubým finančním majetkem na osobu ve výši 13 067 eur (cca 320 tisíc korun) je sice podle studie Česká republika středně bohatou zemí, ale spolu se Slovinskem a Estonskem patří ke třem nejbohatším zemím východní Evropy.
V čele žebříčku nejbohatších zemí zůstává stejně jako vloni Švýcarsko, které také těží ze své silné měny. Za ním s určitým odstupem následují USA, Japonsko, Dánsko a Nizozemsko.
Ze zprávy, která analyzuje vývoj majetku a dluhů domácností v 50 zemích včetně České republiky, vyplývá, že celosvětový hrubý finanční majetek v roce 2010 vzrostl o 6,2 procent na 95 300 bilionů eur a překonal rekord z konce roku 2007.
Přestože se tempo růstu majetku značně zpomalilo, na české domácnosti neměla finanční krize podle studie příliš velký dopad. Tento vývoj se však od celosvětových trendů liší. Všude ve světě, obzvláště pak v bohatších zemích, je totiž zřetelný trend směřující k "bezpečným aktivům". V celosvětovém investičním mixu ztratily od roku 2000 cenné papíry pět procent, zatímco bankovní vklady narostly o čtyři procenta. V České republice je nicméně podíl bankovních vkladů tradičně vysoký a na konci roku 2010 činil zhruba 60 procent.
"I když postoj investorů, kteří tvrdí ‚počkáme a uvidíme‘ lze chápat, v prostředí, které je poznamenáno nejistotou na trzích, by toto chování mohlo ohrozit dlouhodobé hromadění majetku. S ohledem na vážné dopady demografických změn si střadatelé jednoduše nemohou dovolit hledat záchranu v investicích s nízkým rizikem a nízkým výnosem. V sázce je mnoho: úsilí k vyřešení současných krizí a obnovení důvěry mezi jednotlivými investory bude mít dalekosáhlé důsledky na způsoby spoření a dozvuky pocítí i následující generace," poznamenal hlavní ekonom společnosti Michael Heise.
Za poslední tři roky zpomalil nejen růst majetku, ale také růst dluhů domácností. Následkem toho se zadluženost (dluhy domácností vyjádřené jako procento HDP) v České republice víceméně stabilizovala okolo 35 procent. Studie dále poukazuje na to, že v globálním měřítku je vývoj dosti podobný. Celosvětová zadluženost klesla od doby, kdy dosahovala nejvyšších hodnot na sklonku roku 2007 o 3,5 procenta na 67 procent. Nicméně tato čísla skrývají obrovské rozdíly mezi regiony, které jsou úzce spjaty s úrovní bohatství: zadluženost domácností je především problém bohatých zemí, kde v průměru dosahuje 88 procent. Naproti tomu zadluženost v nejchudších zemích je stále nízká, na úrovni 20 procent. Stejné rozdíly lze najít i ve východní Evropě, kde zadluženost v členských státech EU činí téměř 40 procent, zatímco průměr v ostatních zemích regionu dosahuje pouze 14 procent.