Ceny ropy se v delším období zvednou, předtím ale Brent pravděpodobně klesne ještě hlouběji pod 100 dolarů za barel. To i přesto, že na ropu by mohlo pozitivně působit odtržení rozvíjejících se ekonomik od západu a zvýšená potřeba financování vládních programů v zemích OPEC. Pro CNBC to uvedl Eugen Weinberg, který stojí v čele komoditního výzkumu v . Krátkodobá slabost se podle něho dá vedle ropy čekat i u průmyslových kovů a možná i u zlata. U ropy například z toho důvodu, že ropa z Libye dorazí na trh dříve, než se čekalo.
Pokud se hlavní světové centrální banky vrátí ke své tradiční roli, která se orientuje zejména na cenovou a měnovou stabilitu, bude to negativně doléhat na zlato. Jeho cena totiž v současné době odráží „pojišťovací prémii“ proti inflaci a tato prémie by ztratila své opodstatnění. Weinberg se však nedomnívá, že k takovému scénáři dojde, centrální banky budou podle něho naopak držet sazby nadále na „uměle nízkých úrovních“. Ceny zlata tak v delším období budou pravděpodobně dále růst.
O komoditách hovořil na CNBC i Tom Price, který analyzuje komoditní trhy v . Zaměřil se zejména na měď. Tu charakterizují nedostatečné investice do produkčních kapacit, v Číně jí je navíc „zoufalý nedostatek“. V této zemi se také zlepšuje situace na trhu s likviditou, dá se tedy čekat, že v následujících měsících začne měď nakupovat. Investoři by tak na tento kov měli zaměřit svou pozornost a to i v rámci svých akciových investic. Pro následující rok čeká průměrnou cenu zlata na 2.075 dolarech za unci.
Cenu zlata bude zvedat vyšší nejistota v Evropě, kterou pravděpodobně zvýší rostoucí tlak na země periferie eurozóny. Pomůže i zhoršující se situace v americké ekonomice, která zvýší tlak na spuštění QE3. A pozitivně by působilo i zvyšování inflace. Zlato bude totiž dále fungovat jako bezpečné útočiště ve smyslu uchovatele hodnoty, investory ale neuchrání před korekcemi na trhu. Investoři totiž při nich budou alespoň částečně prodávat i zlato, domnívá se Price.
Dlouhodobý vývoj na trhu průmyslových kovů a průmyslovou produkci zemí OECD, Brazílie, Číny, Indie, Ruska, Indonésie a Jižní Afriky shrnuje následující graf:
(Zdroj: CNBC, Ed Yardeni)