V Evropě je nutné vyřešit prudký rozvoj obnovitelných zdrojů předtím, než bude vytvořen jednotný evropský energetický trh. Současná energetická infrastruktura je totiž s ohledem na obnovitelné zdroje nedostatečná. Na konferenci Jednotný evropský energetický trh to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Evropská rada stanovila cíl vytvoření integrovaného vnitřního evropského trhu s elektřinou a zemním plynem do roku 2014.
"Rok 2014 je velkou výzvou, existuje ještě mnoho faktorů, které mohou vytváření integrovaného trhu ztížit," řekl Kocourek. S ohledem na nestabilní výkon obnovitelných zdrojů je podle něj například nutné vytvořit rezervní kapacity, které pokryjí případné výpadky v dodávkách.
Ministr také podotkl, že v EU chybí nejen dostatečné propojení mezi členskými státy, ale také odpovídající infrastruktura uvnitř některých zemí. Například česká a polská přenosová soustava se proto často potýká s prudkými toky energie z větrných elektráren na severu Německa. Vybudování odpovídající evropské energetické sítě je podle Kocourka otázkou desítky i více let.
Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger na dnešní konferenci uvedl, že věří ve vybudování integrovaného evropského energetického trhu do stanovaného roku 2014. "Nemůžeme si dovolit 27 odlišných trhů... důležitá je mimo jiné jednotná regulační politika," řekl. Propojení energetických trhů v rámci EU podle něj také zvýší energetickou bezpečnost členských států.
Premiér Petr Nečas připustil, že ve vytváření jednotného trhu s energiemi v EU existují rezervy. Důležité bude podle něj zajištění dostatku prostředků jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů. "Nutná je také kvalitní legislativa například v oblasti povolovacích řízení, která někdy trvají dlouho a prodražují projekty," upozornil. "Nelze zapomínat na udržitelnost cen energií," dodal.
Český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška upozornil, že řada evropských zemí nepřistupuje k energetice zodpovědně a spoléhá hlavně na dovoz elektřiny. "Evropa proto směřuje k deficitu elektřiny," uvedl. Evropské orgány podle něj členským zemím dávají ambiciózní cíle například ve snižování energetické náročnosti či zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, které však nejsou splnitelné všechny naráz.
Energetické firmy se navíc podle Bartušky v současnosti zdráhají investovat v Evropě kvůli vysoké míře regulace a dalším problémům. "Firmy považují evropský trh za nesrozumitelný. Do investic se nyní budou pouštět jen velké státní podniky jako například ," řekl.
Vedle záměru Bruselu vytvořit jednotný evropský energetický trh přišla minulý měsíc Evropská komise s plánem, který počítá s investicemi na zlepšení dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury v Evropě ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) pro roky 2014 až 2020. Na energetiku by mělo z plánovaných investic zamířit kolem 9,1 miliardy eur.
Účastníci dnešní konference se shodli na tom, že v některých oblastech Evropy již propojený trh funguje a je třeba tento rozvoj v jednotlivých regionech více podpořit. Česko se tak podle Kocourka musí nejprve soustředit zejména na vytvoření řádného integrovaného trhu ve střední Evropě.