Během posledních 20 let došlo k nevídané globalizaci, platí to zejména v oblasti finančních služeb. Mnohé banky expandovaly do zahraničí, především do rozvíjejících se zemí. Nejaktivnější v expanzi byly západní banky, ale podobné kroky učinily i společnosti z rozvíjejících se ekonomik. Poslední krize však ukázala, že není jasné, jak přítomnost zahraničních bank ovlivňuje domácí finanční systém, stabilitu v poskytování úvěrů a celkový chod ekonomiky.
Ke konci roku 2007 měly zahraniční banky v zemích OECD asi 20% podíl na domácích trzích s úvěry, v rozvíjejících se zemích to bylo téměř 50 %. Data ukazují, že zahraniční banky mají obvykle vyšší kapitál a likviditu, na rozvíjejících se trzích si vedou hůře než domácí banky; v zemích s vyššími příjmy tomu tak ale není. Částečně to bude pravděpodobně rozdílnou strategií a podmínkami v dané zemi. Zahraniční banky totiž mívají konzervativnější portfolia a jejich podnikání je v některých zemích oproti domácím společnostem složitější.
Před krizí byl rozšířen názor, že přínosy, které přinášejí zahraniční banky na domácí trh, naprosto převáží nad negativy. Tvrdilo se, že zvýší konkurenci na trhu, rozšíří nabízení služeb, zlepší zdraví firem, které si půjčují, a přinesou vyšší stabilitu. Data ale ukazují, že celkový efekt se liší případ od případu. Pozitivní přínosy omezuje celkové prostředí, svou roli hraje i podíl na trhu a velikost zahraničních bank. Zdá se například, že čím větší zahraniční banky jsou, tím větší je přínos pro malé a střední podniky.
Zahraniční banky si však podle některých studií také vybírají ty nejlepší dlužníky a mohou podkopat celkový přístup k finančním službám, což platí zejména v rozvíjejících se zemích, kde jsou důležité vztahy mezi věřitelem a dlužníkem. Zahraniční banky tak mohou mít celkově i negativní vliv na rozvoj finančního systému dané země; závisí na konkrétní situaci, včetně jejich podílu na trhu či rozvinutosti sektoru.
Uvedené je výtahem z „Foreign banks: Trends and impact on financial development”, autory jsou Stijn Claessens a Neeltje van Horen.
(Zdroj: VOX)