Obrovské investice do umělé inteligence jsou prováděny jen na základě současných spotových cen. Pokud by pak například došlo k růstu výnosů vládních dluhopisů, tyto projekty by se z hlediska návratnosti staly velmi problematickými. Tímto způsobem uvažuje o dění kolem umělé inteligence známý investor Jim Chanos (viz první dvě části rozhovoru), k tomu přidal i svůj pohled na SpaceX
Chanos poukázal na to, že společnosti provozující starší datová centra se jich snaží zbavit. Podle něj to může být známka celkového posunu na trhu, kdy rostou náklady provozu těchto center, jednak provozní, ale i udržovací investice. To ukazuje na klesající návratnost. Pak se diskuse přesunula k údajnému nedostatku elektrické energie s tím, že některé společnosti „nemají nedostatek čipů, ale právě energie.“ Chanos k tomu řekl, že „pokud v této zemi není něčeho málo, je to energie.“ Mohou být problémy s přenosovou soustavou, „ale levné energie není nedostatek.“
Podle experta tvoří náklady na energie jen asi 5 – 6 % celkových nákladů provozu datových center a zhruba do dvou let podle něj nepůjde o významné téma. Energie tak nebudou překážkou, na kterou bude budování a provoz datových center narážet. Ty se ale objevují na politické rovině, protože sílí odpor k nim. „To by mohl být problém, energie jím podle mého názoru nebudou.“ Trhy se pak podle experta posouvají ve vnímání toho, když nějaká energetická společnost ohlásí novou dohodu na dodávky energie pro datová centra. Zatímco dříve byly tyto povětšinou velmi dlouhodobé kontrakty vítány, nyní podle Chanose při jejich oznámení cena akcie dané energetiky spíše klesá. A „to je důležitá změna“.
Navíc podle Chanose dochází ke znatelnému poklesu návratnosti každého dalšího dolaru investovaného hyperscalery. „Návratnost je stále zdravá, ale na celkové úrovni klesla zhruba ze 40 % z doby před jedním a půl rokem na současných asi 20 %. Pokud budou investice pokračovat současným tempem, návratnost klesne k 10 % a pak budou hyperscaleři vážně zvažovat, zda budou dál investovat.“ Nejhůře je na tom nyní s návratností a „ostatní se na něj dívají s tím, že na tak nízké úrovni být nechtějí.“
Přes výše uvedené jdou odhady dalších investic do AI infrastruktury nahoru a „na konci letošního roku a v roce příštím se lidé začnou ptát, zda ten další bilion dolarů dává smysl, pokud se z něj vydělá jen 15 miliard dolarů… Do tohoto bodu se dostaneme někdy během následujících 12 měsíců.“ Pak se mluvilo o tom, že roste počet právních sporů mezi některými velkými technologickými společnostmi, v době, kdy je řada z nich zároveň investičně a finančně provázána. Dalším tématem bylo to, že dříve stávaly v centru problémů a tenzí banky, nyní tomu tak není. Nicméně umělá inteligence a investice do ní jsou stále více „financializovány“ a jejich vliv se projevuje v širším systému. Podle některých názorů jsou nyní dokonce i banky „AI akciemi“.
Na závěr dostal Chanos otázku, zda přes vše uvedené nemohou mít nakonec býci ve vztahu k investicím do AI pravdu? Odpověděl, že na základě AI bude vytvořena velká hodnota a budou tu velcí vítězové. Nyní je ale na trhu naceněno „vše tak, že všechno bude fungovat. Což byl problém v devadesátých letech… Pak ale přišla studená sprcha. Teď jsou tu společnosti jako a SpaceX, jejich valuace stojí na slibech. A proč by nemohl přijít někdo jiný a říkat, že to samé platí o jeho firmě? Je to jen otázka psychologie trhu, nyní jsme ve fázi, kdy se investuje na základě slibů.“
Zdroj: RiskReversal Media