Amerika letos zaplatí za svůj dluh třikrát více, než dala ročně za vedení války v Iráku a Afganistánu dohromady, a to se může těšit z nejnižších úroků za 50 let. Ve chvíli, kdy by se úroky na trhu zvýšily na úrovně z devadesátých let, byla by dluhová služba USA vyšší, než roční náklady na všechny války v její historii, včetně 2. světové. Tento varovný signál vyslal do Bílého domu profesor ekonomie Antony Davies s tím, že právě teď je ta správná chvíle něco s dluhem udělat. Video s jeho názornou prezentací si během prvního dne od své publikace našlo již spousty příznivců.
V roce 2011 dosáhl dluh americké federální vlády podle tohoto profesora ekonomie na Duquesne University 14,7 bilionu dolarů, a to jen při započtení současných závazků vůči občanům, firmám a ostatním státům (tedy bez zahrnutí 50 bilionů dolarů přislíbeným těmto dalším generacím na sociálním a zdravotním pojištění). Při současných úrocích z amerického vládního dluhu na úrovni 3 procent tak musí Spojené státy z dluhu zaplatit 440 miliard dolarů. Davies pro názornost srovnává tuto astronomickou částku s výdaji za válku v Iráku a válku v Afganistánu, které dosahovaly 138,1 miliardy dolarů ročně.
Zde končí reálná analýza a ekonom přechází do ofenzivy v rámci své černé, ale nikoliv nemožné, prognózy. Základním východiskem pro obavy Daviese z neudržitelností výše úroků Spojených států za bobtnající dluh je vývoj úrokový sazeb. Ten byl v posledních třech dekádách pro USA příznivý, když úroky klesly z více než 8 procent na konci 80. let až na aktuální 3 procenta. Nikde však není psáno, že úroky musí takto nízko zůstat.
Dluhová zátěž největší ekonomiky světa by se mohla v budoucnu výrazně prodražit. Pokud by se totiž při současné úrovni dluhu úroky požadované věřiteli zvýšily jen o jeden procentní bod, znamenalo by to pro americkou státní kasu nutnost zaplatit o 147 miliard dolarů ročně více (celkem 587 miliard dolarů), upozorňuje Davies. Při růstu úroků na 6 procent, tedy úroveň ze začátku století, by již Washington musel zaplatit 881 miliard dolarů. „To je stejně jako Amerika ročně platila za vedení 2. světové války,“ upozorňuje ekonom. Při návratu úrokové sazby z dluhu americké vlády na 8 procent, tedy na úroveň z počátku 90. lety, by již dluhová služba dosahovala 1,175 bilionu dolarů, což je více než byly roční náklady za vedení všech válek v historii Spojených států.
Co s tím? Antony Davies navrhuje, aby americká vláda využila současných velmi nízkých úrokových sazeb k tomu, aby splatila, co možná nejvyšší část jistiny, dříve, než se tyto platby stanou neudržitelnými.
Další možnost řešení obecného problému vysokého zadlužení státu dnes při představování rozpočtu na nový fiskální rok nastínil také britský ministr financí George Osborne. Jeho resort prý prozkoumává zájem investorů o dluhopisy se delší splatností s cílem vytvořit takové emise dluhopisů, které by nemusely být nikdy splaceny. Zatím si britská vláda půjčovala nejdéle na 50 let, ale pilotní emise v případě úspěšného průzkumu trhu již počítá s 60 letou „splatností“ těchto „věčných dluhopisů“ („perpetual bonds“). Další technické detaily zatím nesjou známy.
(Zdroj: LearnLiberty, YouTube, ZeroHedge, CNN)