Mezinárodní měnový fond se před nadcházejícím jarním zasedáním pomalu blíží dohodě o zvýšení krizových fondů, potřebných zejména na pomoc dalším zemím eurozóny ohroženým dluhovou krizí. Peníze v celkové sumě 77 miliard dolarů (1,45 bilionu Kč) už tento týden přislíbily Japonsko, Dánsko a Švédsko. Předpokládá se, že skupina předních ekonomik světa G20 by mohla schválit zvýšení finančních prostředků MMF o 400 až 500 miliard dolarů.
Nové peníze pro MMF budou hlavním tématem jarního zasedání, které začíná v pátek. Podle agentury Reuters se sice možná do soboty konečnou dohodu sjednat nepodaří, země G20 by se ale měly shodnout na potřebném objemu a podrobnosti nechat na červnový summit G20 v Mexiku.
Potřebu zvýšit "palebnou sílu" MMF ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie, jimž se minulý týden výrazně zvýšily náklady na úvěry v podobě růstu výnosů státních dluhopisů. To na finančních trzích vyvolalo obavy z další vlny dluhové krize. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v úterý vyloučil, že by Španělsko mohlo požádat o finanční pomoc, a vyjádřil naději, že země G20 do konce zasedání přislíbí zvýšit zdroje MMF o 400 miliard dolarů.
Japonsko přislíbilo přispět k posílení zdrojů MMF v úterý jako první neevropská země a jmenovalo sumu 60 miliard dolarů. Japonský ministr financí Džun Azumi řekl, že tokijský příspěvek povzbudí k účasti i další země.
Spojené státy se k navýšení zdrojů fondu připojit před listopadovými volbami nehodlají, což v úterý večer potvrdila tajemnice ministerstva financí USA Lael Brainardová. Uvedla, že Evropa se musí zavázat k důslednému řešení svých problémů, ale měla by být opatrná, aby se nevydala "klesající spirálou úspor a recese". Zdroje MMF jsou podle ní "velmi přiměřené". Účast na akci odmítla i Kanada.
Opatrné ohledně poskytnutí svých peněz jsou země jako Čína, Brazílie a Rusko. Ty požadují, aby nové zdroje byly provázeny závazným příslibem zahájit další fázi reformy hlasovacích práv v MMF v jejich prospěch. Změny dohodnuté v roce 2010, v jejichž rámci by se například Čína stala třetím největším akcionářem MMF, postupují velmi pomalu a brzdí je zejména Washington.
Švédsko oznámilo, že je připraveno okamžitě přispět ke zdrojům MMF deseti miliardami dolarů a později svůj příspěvek zvýšit na 14,7 miliardy USD. Dánsko slíbilo sedm miliard USD. Norsko už v prosinci dalo na stůl 9,6 miliardy dolarů.
MMF v lednu odhadl, že bude potřebovat dalších 500 miliard dolarů na poskytování půjček a 100 miliard dolarů na vytvoření ochranné bariéry proti rizikům plynoucím z dluhové krize v eurozóně. Nyní své nároky zmírnil a jeho šéfka Christine Lagardeová minulý týden za "kritické množství" označila částku 400 miliard dolarů.
Členské země eurozóny se již zavázaly, že MMF poskytnou 150 miliard dolarů. Doufají, že ostatní členové Evropské unie v čele s Británii přispějí dalšími 50 miliardami dolarů. Zdroje z G20 agentuře Reuters řekly, že peníze tento týden přislíbí Čína a Saúdská Arábie a s menšími částkami přijdou Brazílie, Rusko, Mexiko a Polsko.