Aktualizováno Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil přípravy na zastavení finanční podpory pro nové obnovitelné zdroje od roku 2014. Do roku 2034 by tak stát i spotřebitelé měli na nákladech ušetřit téměř dvě stovky miliard korun, uvedla na dnešní tiskové konferenci předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Stávající podpora obnovitelných zdrojů je podle Vitáskové za hranicí ekonomických možností České republiky.
Zastavení podpory se týká pouze nových zdrojů uvedených do provozu od roku 2014. Netýká se tedy stávajících obnovitelných zdrojů nebo těch, které budou uvedeny do provozu do konce roku 2013.
Při zastavení podpory v roce 2014 budou podle ERÚ náklady na obnovitelné zdroje v letech 2005 až 2034 činit 874,3 miliardy korun. Při zastavení podpory až v roce 2020 by však náklady dosáhly 1.072 miliard korun.
Řešení ERÚ podle Vitáskové uleví ekonomice i spotřebitelům, u kterých se podpora obnovitelných zdrojů projevuje zdražením elektřiny. Je však podle ní nutné za tímto účelem upravit legislativu. Jen letos stojí podpora obnovitelných zdrojů přes 38 miliard korun.
"Česká republika má celosvětově jednu z nejvyšších podpor obnovitelných zdrojů v přepočtu na obyvatele," uvedla Vitásková. "Výše podpory ohrožuje konkurenceschopnost českých firem," dodala.
Náklady na obnovitelné zdroje v minulých letech rostly hlavně kvůli fotovoltaickým elektrárnám, jejichž počet se v důsledku výhodné podpory prudce zvýšil. ERÚ se obává, že by podobný boom nyní mohl nastat i u některých dalších obnovitelných zdrojů jako například biometanu.
I přes zastavení podpory očekává ERÚ, že stát naplní závazek vůči EU, že do roku 2020 obnovitelné zdroje pokryjí 13,5 procenta spotřeby elektřiny. "Očekávám, že cíl Evropské unie splníme již v roce 2013," uvedla Vitásková. Loni pokrývaly obnovitelné zdroje 10,55 procenta spotřeby.
Záměr ERÚ uvítalo Sdružení velkých spotřebitelů energie. "Elektřina pro průmysl v ČR je v současné době vedle Kypru, Malty a Slovenska nejdražší v Evropě. Osvobodit český průmysl od zátěže obnovitelných zdrojů na úroveň konkurenceschopnosti evropských zemí je nezbytné," uvedl předseda sdružení Karel Šimeček.
Podle Asociace obnovitelných zdrojů energie Vitásková svým plánem překračuje kompetence nezávislého regulátora. Pro zastavení podpory neexistují věcné důvody, neboť kalkulace ERÚ nebere v úvahu přínosy obnovitelných zdrojů pro hospodářský růst, uvedla asociace.
"Vitásková chce paušálně stopnout velké i malé projekty, drahé i levné projekty, špatné i chytré projekty. Prostě všechno. Před pár dny tvrdila, že solární elektrárny na střechách by 'měly být a měly mít podporu', ale teď je chce škrtnout také," uvedl Martin Mikeska z ekologické organizace Hnutí Duha.
Ekologové argumentují tím, že sluneční či větrné elektrárny pomáhají snížit závislost Česka na uhlí. Podle Aliance pro energetickou soběstačnost zneužívá ERÚ v argumentaci proti obnovitelným zdrojům jejich cenu. "Například náklady na distribuci představují největší platbu na faktuře za elektřinu, u domácností šplhá až ke 40 procentům. Podíl platby za obnovitelné zdroje se pohybuje okolo deseti procent," uvedla aliance.
Podle České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) by bylo zastavení podpory legitimní ve chvíli, kdy obnovitelné zdroje budou ekonomicky soběstačné a budou vydělávat bez dotací. Podle propočtů CZEPHO by to u solárních elektráren mohlo být kolem roku 2017. Před tím je však podle fotovoltaiků zastavení podpory ekonomicky nezodpovědné. Jan Rovenský z Greenpeace také upozornil, že finanční náklady spojené s ničením životního prostředí uhelnými elektrárnami jsou mnohem vyšší než náklady české společnosti na obnovitelné zdroje.
"Agrární komora nemá problém se zastavením některých podpor, ale podle mého názoru nic není černobílé a musí se rozlišovat," uvedl šéf Agrární komory Jan Veleba, podle něhož je v Česku v provozu 266 bioplynových stanic. Podle akčního plánu, který schválila vláda, by v roce 2020 mělo v zemi být celkem 742 bioplynových stanic o instalovaném výkonu 500 MW. "Národní akční plán by měl být splněn," řekl Veleba.
Bioplynové stanice mohou podle Veleby představovat využití až pro jeden milion hektarů zemědělské půdy, která nemá využití pro potravinářské či krmné účely. Zároveň vytvářejí pracovní příležitosti na venkově, podporují skomírající živočišnou výrobu, protože potřebují ke svému chodu odpady z ní. Za příklad státu s masivní podporou odvětví uvedl sousední Německo, kde je podle něj již 6000 bioplynových stanic.
(Zdroj: ERÚ, čtk)